Atlético Madrid CZ/SK

Villarreal CF – Atlético Madrid 1:0

26/09/2015 18:32 // Andres & Andy Conceicao // 222 zobrazení

Correa se tentokrát neprosadilZnovu a znovu se v průběhu historických zvratů a katastrof zrcadlí naše naprostá myšlenková neschopnost proniknout závojem budoucnosti a rozpoznat důsledky svých činů. Ne nadarmo začínám dnešní report z včerejšího utkání citátem z předmluvy Jiřího Ogrockého k překladu slavného Burkova díla Úvahy o revoluci ve Francii. Simeoneho radikální rotace základní sestavou totiž začíná být minimálně u mě vážným tématem.

Velká francouzská revoluce byla předobrazem pozdějších totalitních revolucí. Mohl bych se stejně jako jiný kritik totalitní (nové) doby Solženicyn ptát – a mají se teď hráči lépe? Co by bylo například pro Jacksona lepší? Aby vůbec nehrál, ale v rámci mezí si zachovával ten svůj pro důstojnost důležitý společenský status obávaného útočníka nebo aby potupně střídal v poločasových přestávkách?  Jak je možné, že z ceněného snipera se stane plejer, který ani nedokáže zpracovat míč? Pakliže se Simeonemu nehodí do konceptu, tak o něho Atlético na trhu nemělo vůbec usilovat. V opačném případě bych ocenil uváženější zacházení s psychikou hráče, jenž nebyl zrovna levný. Díky až šílené rotaci tak hraje Atlético pravidelně jen s jedním útočníkem – Griezmannem. Jeho parťák bývá často jen kompars. No nejlepší aktuální formu má Fernando Torres a stejně začínal na Madrigalu na lavičce. Jak je možné, že Simeone, který takřka dennodenně pracuje se Saúlem, nevidí rozdíl v jeho základních atributech a nacpe ho proti předpokládaně konsolidovanému Villarrealu na kraj zálohy? Saúl je typem hráče, jehož dělá lepším nutnost, nikoliv možnost. Abyste mi rozuměli – mladý Španěl se musí na křídle rozbíhat ze stoje proti pasivnímu bekovi, jehož základním úkolem je vytlačit útočícího hráče co nejvíc k lajně. Bránící hráč tedy couvá a Saúl musí být v tu chvíli nápaditý, aby ho překonal. Což on není. Kdežto na střední záloze jde proti němu soupeř čelem a napadá ho. Pak je Saúl doslova donucen k velkým výkonům. A byl to právě on, který v druhém poločase po změně své pozice rozkvetl a jako jediný z mužstva vyčníval. Musel tedy Cholo obětovat celý jeden poločas a jedno střídání, aby změnil Saúlovu pozici? Tomu nemohl předejít? Co nenominace Carrasca? A co arogantní a podrážděné vystupování Los Colchoneros, které mohlo vidět nejen celé Španělsko? Křehce budovaná image klubu tak dostala tvrdou ránu. A to měl ještě předtím Griezmann po nechutném skluzu dostat červenou kartu. Ok, říkám si – nebuď tak přecivilizovaný, buď trochu drsný. Co je nám po mediální tváři? Je tak přirozené chtít vyhrát za každou cenu. Jenomže vrácení míče je základní princip fair play. A pokud si nejsme tohle schopni připustit, pak sami před sebou nikdy neobstojíme a můžeme se vrátit na úroveň některých členů Frente, jejichž spalující vášeň už zkrátka v dnešním tak racionálním světě není vítána.

Villarreal hostil ve šlágru kola Atlético. Obě mužstva si zatím připsala minimum ztrát a očekával se tak nesmírně vyrovnaný souboj. Mezi nově vynucené zásadní absence počítali stratégové Marcelino a Simeone každý po jednom zraněném muži. Domácím chyběl objev začínající sezóny Bakambu a Atléticu jeden z pilíčů klubu Koke. Absenci Carrasca zdá se můžeme označit jako nevynucenou. Jen na lavičce začínali Juanfran a Fernando Torres. Je otázkou, jak opovážlivé byly tyto kroky vzhledem k výborné formě obou zmiňovaných a hlavně předpokládané náročnosti tohoto zápasu. Ponorka začínala v útoku s naším starým známým Leem Baptistaem. Doplnil ho stále hvězdný Roberto Soldado. Los Colchoneros tedy vyrukovali oproti standartu s Gamezem místo Juanfrana a Saúlem na místě Kokeho.

Na začátku byla nejnebezpečnější útočná strategie hostů házet dlouhý aut. Potetovaný Gamez sic dohodí daleko, ale je to opravdu ta útočná kvalita, kterou očekáváme od dlouhodobě třetího nejlepšího španělského klubu? A to jsme ještě netušili, že útočný dlouhý aut bude snad jediná zbraň Atlética po celý zápas. V počátečním oťukávání vyčníval Oliver, který si několikrát výborně přikryl míč. Předobrazem dominance domácích byl stoper Bailly, který vyhrával ne většinu, ale všechny jak vzdušné tak pozemní souboje. Ponorka útočila převážně po své pravé straně a z této strany i z ničeho nic udeřila. Nebezpečnou avšak nepřesnou kolmici vypíchl Gimenez tak nešťastně, že Soldadovi nezbývalo nic jiného než zrychlit hru na Lea Baptistaa a ten si tváří v tvář Oblakovi velmi jistě poradil. 1:0. A měli jsme tu stav, jenž charakteristice Los Colchoneros vůbec nevyhovuje. Odveta hostů zůstala jen u propagační střely Jacksona. Po delší době se nedařilo ani jinak spolehlivému Godinovi. Domácí se za něho opět jako u první branky dostali kolmicí a pohotový Soldado donutil Oblaka k pohotovému zákroku. První poločas přinesl ještě tutovku Samuela Castilleja, který rybičkou těsně minul. Opět akce z pravé strany!!! Frustrovaný Griezmann měl ještě za nechutný skluz dostat červenou kartu. Skóre tedy mohlo být 3:0 pro žluté a pruhovaní návštěvníci mohli klidně druhý poločas dohrávat v deseti. Těsně před poločasem se s tím snažil něco udělat právě hříšník Griezmann, který se po náhodném nákopu dostal za zády stopera a z úhlu málem prostřelil výborného Areolu.

Následovala, jak začíná být tradicí, divoká poločasová střídání. Simeone poslal na trávník Torrese a Vietta, kteří nahradili Jacksona a Gabiho. Domácí kouč Marcelino byl opatrnější a na hřiště poslal jen talentovaného Nahuela, který hned po příchodu na hřiště mohl stvrdit osud hostů, avšak v jasné šanci se zapackal o míč. Kdekdo by si řekl, že tohle musí být moment, který vyburcuje mužstvo k obratu. Atlético ale zapadlo do ještě hlubší letargie. Neschopné přihrát si na pět metrů nutilo své fanoušky k obrovskému utrpení. Postupem času muselo být těm střízlivějším příznivcům jasné, že jejich oblíbenci hoří a uhoří. Tak jako doopravdy uhořel kůň v mistrovském díle Andrej Rublev od  Tarkovského. Defenzíva Villarrealu pod vedením skvělého Baillyho ten oheň ještě přifoukávala. Všechno špatně. Oba beci tragédie, Filipe aspoň centroval, aspoň. I když na nikoho. Tiago jako kdyby neexistoval. Útočná fáze hrůza, Torres pořádně nedostal míč. Vietto se toulal po celém hřišti, ale ani nevěděl kde. Obstáli snad jen Oblak, Gimenez a v druhém poločase Saúl, který jakoby ani do toho mužstva nepasoval. Dovolil si totiž obejít hned několik soupeřů najednou. Chtěl hrát. Žádal si míč. Koho bych ještě mohl pochválit, tak to je Correa, jenž měl na svědomí druhou pořádnou střelu Atlética v zápase. Leč Areola byl opět na místě, když ho domácí potřebovali. Měli jsme tedy za sebou pomalou a nesmírně bolestivou smrt, která ukázala spoustu chyb. Jak v kvalitě hráčů, tak v první řadě v prozřetelnosti Simeoneho. A koneckonců i v morální vyspělosti klubu jako celku. Hned se pustit do nepřipraveného soupeře, který u vlastní šestnáctky zakopne míč po docela drsném zákroku Filipeho na Samu Castilleja je zbabělost. Jak špatně se budu cítit, když v následujících utkáních bude někdo z hráčů Atlética volat po spravedlnosti. Koš je plný, bylo třeba ho vynést. Věřte, že se mi do toho nechtělo. Jindy to udělám hned, teď jsem se na to musel vyspat.

Villarreal CF–Atlético Madrid

26.9.2015 20:30 6. kolo La Ligy

1 - 0


Sestavy

Areola Oblak
Gaspar, Bailly, Victor Ruíz, Jaume Costa Gámez, Giménez, Godín, Filipe
Dos Santos, Trigueros, Bruno, Castillejo Óliver, Gabi, Tiago, Saúl
Soldado, Baptistao Jackson Martínez, Griezmann

Střídání

46. Nahuel ↑↓ Baptistao 46. Torres ↑↓ Jackson Martínez
68. Denis Suárez ↑↓ Dos Santos 46. Vietto ↑↓ Gabi
75. Pina ↑↓ Trigueros 66. Correa ↑↓ Óliver

Góly

14. Baptistao (Soldado)

Karty

51. Soldado 41. Griezmann
84. Jaume Costa 71. Tiago

Minulé střetnutí obou týmu rozhodl Vietto.

Minulé střetnutí obou týmu rozhodl Vietto.

Náročný program ve formě dvou utkání týdně pokračuje. Po nepřesvědčivém výkonu v domácím zápase s Getafe čeká Atlético Madrid těžká zkouška. Tým Diega Simeoneho zavítá na hřiště aktuálně třetího Villarreal. Zápas začíná v sobotu ve 20:30.

Hned zkraje sezóny zkouší trenér Simeone jiný přístup k pravidelné dvojité porci zápasů. Zatímco v uplynulých sezónách doznávala základní jedenáctka vždy jen kosmetických změn, letošní kvalita širšího kádru umožňuje Cholovi radikálnější obměny sestavy.

Mimo nominaci se tak rázem ocitli Siqueira a Carrasco, kteří ještě v úterý začínali na trávníku. Odpočinek alespoň na lavičce nemine také Juanfrana a zřejmě rovněž Fernanda Torrese. Do sestavy se naopak vrací Giménez a Filipe, v útoku dostane další šanci Jackson Martínez. Na křídlech avizované sestavy začnou odchovanci Atlética Saúl a Óliver, kteří se pokusí zastoupit stále zraněného Kokeho, v obraně se ukáže Gámez.

„Naši trenéři připravují tým na celý rok, ne na jednotlivé zápasy. Díky rotaci hrají hráči líp, navíc to udržuje v týmu zdravou konkurenci a soutěživost,“ dodává k tomu Simeone.

Zápas bude trochu speciální hned pro několik hráčů. V létě si na této trase kluby vyměnili Luciana Vietta s Léem Baptistaem. Živé vzpomínky na své hostování ve Žluté ponorce má i Óliver. Na poslední chvíli Villarreal navíc doplnil kádr o fanouškům Colchoneros moc dobře známého Adriána. Ten nicméně do utkání kvůli zranění nezasáhne.

Asturijský útočník není jedinou absencí Villarrealu. Zranění vyřadilo i talentovaného útočníka Bakambua, dlouhodobě zranění jsou Sergio Asenjo a Musacchio. Včas se naopak stihl uzdravit Roberto Soldado, kterému se po návratu do Španělska obzvláště daří.

Villarreal je zatím v sezóně neporažen. Bodovou ztrátu zaznamenal pouze v prvním kole, kdy remizoval s nováčkem Betis Sevilla, od té doby jede na vítězné vlně. Atlético bude nicméně pro Žlutou ponorku první opravdovou prověrkou, dosud se totiž castellónský tým nesetkal s nikým z loňské ani letošní top 6.

 

Nominace

Barbosa, Areola; Mario, Rukavina, Jokic, Jaume Costa, Eric Bailly, Víctor Ruiz; Bruno, Jonathan dos Santos, Pina, Trigueros, Denis Suárez, Samuel García, Samu Castillejo, Nahuel; Soldado, Léo Baptistao
Miguel Ángel Moyà, Jan Oblak; Diego Godín, Filipe Luís, Stefan Savić, Jesús Gámez, Juanfran Torres, José Giménez; Tiago Mendes, Óliver Torres, Gabi Fernández, Saúl Ñíguez, Thomas; Antoine Griezmann, Fernando Torres, Jackson Martínez, Ángel Correa, Luciano Vietto.
Komentáře (0)

Žádné komentáře.


Komentáře

No trackbacks yet.