Atlético Madrid CZ/SK

Tváří v tvář rivalovi aneb rozhovor s fanouškem Chelsea

20/04/2014 08:00 // Sebyk // 1 018 zobrazení
Atlético si to s Chelsea rozdá o finále Ligy mistrů.

Atlético si to s Chelsea rozdá o finále Ligy mistrů.

Fotbalový svátek v podobě semifinále Ligy mistrů, kde se Atlético střetne s londýnskou Chelsea, se kvapem blíží a v rámci této velké fotbalové události jsme pro Vás jako menší předkrm přichystali dvojrozhovor s členem fanouškovského tábora našich rivalů. Pozvání nakonec za redakci chelsea-fc.cz přijal FairCop, opačnou část dvojrozhovoru si můžete přečíst zde. Doufáme, že Vám tímto článkem zkrátíme čekání na úterní klání.

 

Před téměř dvěma lety se Atlético setkalo s Chelsea v Evropském superpoháru a Blues z tohoto souboje neodešli zrovna se ctí. Tento dvojzápas však bude asi o něčem jiném: postaví se proti sobě dva vyspělé týmy s podobnou herní filozofií. Co od tohoto klání očekáváš?
To utkání ze Superpoháru je krásnou ukázkou, co dokáží velcí hráči ve velkých zápasech. Falcao byl nezastavitelný a Chelsea byla potupena zcela po právu. Ono to bylo také období, kdy se Chelsea dostala do pozice evropských šampionů spíše zázrakem, než že by v té době kralovala. A také nyní fanoušci Chelsea cítí, že ten pravý vrchol nás teprve čeká, vzhledem k mnoha nedostatkům našeho kádru. Očekávání jsou jedna věc, realita však bývá často jiná. Ale mám-li říct, co si myslím, že nás v těch dvou střetnutích čeká, tak si myslím, že se dočkáme jedné velké bitvy, kdy budou oba celky stavět především na skvělé defenzívě a budou se pokoušet trestat chyby soupeře, k čemuž ovšem patří často trpělivé vyčkávání. Oběma celkům je tento styl vlastní a také proto si myslím, že to bude skvělý dvojzápas. Možná nebude nejkrásnější, možná nepadne až tolik branek, ale oba celky mají bojovného ducha, takže věřím, že zápasy nakonec fanoušky dokáží strhnout.

Většina fanoušků Atlética přece jen Chelsea každý týden nesleduje: pokusil by ses jim více přiblížit její herní styl?
Naše hra stojí na opravdu dobré obraně. Stoperské duo Terry-Cahill dle mého patří mezi jedny z nejlepších v Anglii, pokud tedy není úplně nejlepší, což je pro mnohé fanoušky Blues překvapení, protože John Terry v loňské sezóně trpěl na častá zranění a zdálo se, že jeho pozice v týmu je ohrožena. Krajní obránci rovněž odvádí skvělou práci, kdy například César Azpilicueta dle mého názoru může v hlasování o hráče sezóny předběhnout i takového hráče jako je Eden Hazard, což už něco znamená, a platí to také o Cahillovi. Naše slabina je v záložní řadě, kde jsme nebyli schopni najít hráče, který by dokázal být dostatečně defenzivní a zároveň schopný kombinace, což moderní fotbal vyžaduje. Koupili jsme Matiče, který do týmu zapadl skvěle, ale tím sebral tradiční pozici DM hráčům jako je Ramires a především Mikel, který bohužel nedokáže dát své hře více rozměrů. Frank Lampard je sice živoucí legendou klubu, ale čas je mocný nepřítel a rozhodně nepatří mezi suverény na své pozici. Ofenzivní hráči, v čele s Edenem Hazardem jsou výborní a střelecká produktivita stojí ve většině případů právě na nich. Mourinho od těchto hráčů vyžaduje také zodpovědnost ve hře dozadu. A nakonec útočníci. Chelsea nemá prakticky žádného, který by seděl do jejího stylu hry. Torres ani Demba Ba nejsou hráči, kteří by dokázali trpělivě obléhat pokutové území soupeře, často je zapotřebí, aby se takový útočník stáhl do hloubi pole a dokázal hrát i z těchto pozic. Samuel Eto´o se tomuto plánu blíží více, ale je na něm znát, že v Rusku opravdu nehrál na TOP úrovni, protože po svém příchodu byl na tom fyzicky špatně a ačkoliv už svůj pohyb zlepšil, pořád platí, že to například rychlostně není ideální. Pokud musejí Blues dobývat svého soupeře pomalou hrou a postupnými kroky, tak mají problém. Pokud nám dá soupeř možnost rychlého přechodu do útoku, tak dokážeme být nebezpeční jako málokdo v Anglii.

Mourinhův odchod z Realu oslavovali ve Španělsku snad úplně všichni, včetně mnohých fanoušků Bílého baletu. Jak jeho příchod podle Tebe prospěl Chelsea? Co přinesl do týmu nového?
Prvně je třeba říci, že současný Mourinho je jakýmsi kompromisem. Chelsea deklaruje, že buduje nový tým, snižuje výdaje na platy, investuje do mladých hráčů, kteří jsou jak v akademii, tak na hostováních. To vše není živná půda pro Josého Mourinha, který rozhodně nepatří mezi koncepční trenéry. On sám však slíbil, že se pokusí tuto filozofii přijmout a naučit se ji správně aplikovat. A ruku na srdce, hodně se ukazuje, že si v této pozici není jistý, že nemá příliš odvahy a často ho ke správným rozhodnutím dožene až nouze, ale myslím, že tohle je pro něj sezóna plná učení a také poučení. Mourinho už je v mnohém jiný, ale v mnohém je pořád stejný. Řekl bych, že ubral na agresivitě, dobře si uvědomuje, že Anglie je země, která mu vyhovuje a nechce si tady zavařit způsobem, který předvedl třeba v Itálii. Zároveň však platí, že umí vytvářet bojovníky, což vychází dost možná i z jeho slabiny. José má ve zvyku vsadit na jistou část svého kádru a pro ten by dýchal, hráči to vědí, oplácejí mu jeho důvěru a vzniká velmi dobré spojení. Bohužel to také znamená, že pokud se do skupiny těchto vyvolených nedostanete, vaše chvíle v klubu nebudou tak příjemné – musíte se pak obrnit trpělivostí a především pracovitostí, kterou Mourinho oceňuje. Přináší tedy možnost dostat z hráčů naprosté maximum, postavit pevné defenzivní základy a přináší také slib, že se pokusí naplnit přání Michaela Emenala a jeho koncepční plán, za kterým já osobně maximálně stojím.

Viděl jsi nějaký letošní zápas Atlética? Kde je podle Tebe jeho největší síla a na co si bude muset Chelsea dát pozor?
Jasně, na Atlético jsem koukal, španělská liga se mi sice příliš nelíbí, ale na určité hráče či kluby se čas od času rád podívám. Ať už jde o Atlético, Villareal či Athletic Bilbao. Navíc nyní mají fanoušci Blues o důvod víc váš klub sledovat. Ať už jde o Courtoise či případnou posilu Diega Costu.
S trochou nadsázky bych řekl, že Atlético je španělská Chelsea, která má Diega Costu, ale je mi jasné, že to by mě fanoušci ukamenovali, protože asi nikdo nechce být připodobňován k „Chelski“. Řeknu to tedy jinak, skvělá obrana, úžasný brankář, velký fyzický fond, odhodlání a především má Atlético sebevědomí, což je naprostý klíč k úspěchu. Simeone odvedl úžasnou práci a naučil hráče to, aby věřili v úspěch, což možná zní banálně, ale tohle dělá z dobrých týmů ty nejlepší – Arsenal by se mohl učit.

Klání s Chelsea přinese dojemný návrat ztraceného syna: na Calderónu se představí domácí miláček Fernando Torres, tentokrát nezvykle v roli soupeře. Jak jej celkově vnímají fanoušci Blues? Čím si vysvětluješ jeho herní úpadek po přestupu do Londýna? Myslíš, že ještě někdy najde ztracenou formu?
Odpovím postupně. Torres je velká postava světového fotbalu, dokázal toho hrozně moc a pochopitelně má řadu fanoušků, kteří za ním i nadále stojí. Pak je další skupina, která je větší či menší si nedovolím tipovat, a ta jej vnímá více či méně záporně. Na druhou stranu je třeba říci, že na to jakým způsobem nenaplnil očekávání, má až nebývale velkou podporu a je to znát například na stadionech, kdy za ním fanoušci opravdu stojí a podporují jej, což je mi sympatické.
V čem je vlastně problém, neví dohromady nikdo. Je pravdou, že Chelsea nehraje stylem, který by mu seděl, viz předchozí odpovědi. Na druhou stranu často prostě působí, jakoby ztratil sebevědomí, stále si chce míč dostat do lepší a lepší pozice, až mu jej tedy soupeři vezmou. Pak zase přicházejí zápasy, kdy vypadá, jakoby jej krmili syrovým masem a on opravdu jezdí nahoru a dolů, bojuje a hodně hru ulehčuje svým spoluhráčům.
V Chelsea už svou formu nikdy nenajde. V létě přijde hotový útočník a Fernando bude přinejlepším číslo dvě, což mu na sebevědomí nepřidá. Můj názor je takový, že tohle je jeho poslední sezóna v Londýně, osobně bych mu přál, aby ji zakončil s ligovým titulem, protože to jediné mu v jeho skvělé sbírce chybí. Jako hráč mě zklamal, ale jako člověk nikoliv, prožívá špatné období, ale nevzdal to, což se cení.

Jak fanoušci Chelsea vnímají Thibauta Courtoise, který se během působení v Atléticu zařadil dost možná mezi nejlepší gólmany světa? Myslíš, že by byl Mourinho ochoten pro Courtoise obětovat žijící klubovou legendu Petra Čecha, nebo to s Belgičanovou budoucností na Stamford Bridge nevidíš moc růžově?
Tohle je složitá otázka. Courtois je jedním z prvních dětí nové koncepce Chelsea. Kupovali jsme jej s cílem, aby jednoho dne Petra Čecha nahradil. Thibaut již dozrál a s velkou pravděpodobností Čecha výkonnostně předběhl. Ale pochopitelně, loučit se s Petrem Čechem bude velmi složité, jelikož je to nejen velký profesionál, ale také slušný člověk, čehož si v Anglii cení – rozhodně mnohem více, než v České republice. Můj osobní názor je takový, že Čech dostane ještě jednu sezónu a pak bude nahrazen. José Mourinho s tím problém mít nebude, rád odměňuje hráče, kteří pro něj něco dokázali, ale ve výsledku to není nikdy na úkor týmu – letos ze základní sestavy vyndal Ashleyho Colea, blíží se také konec Franka Lamparda a Petr Čech prostě nemůže ustát to, jak moc Courtois herně vyrostl.

Dokázal by sis představit nějakého hráče Atlética v Chelsea? Zejména jméno Diega Costy je v poslední době hodně propírané…
Diego Costa je pochopitelně hráč, kterého bych si do Chelsea velmi přál, protože si myslím, že právě takového útočníka potřebujeme. Každopádně těch fotbalistů, kteří jsou velmi zajímaví je v Atléticu celá řada. Koke či Godin předvádí skvělé výkony, nebo já osobně mám hodně rád Juanfrana. Za velmi krátkou dobu bude svět Atléticu závidět také Ólivera Torrese. Ale pokud mám říct jen jedno jméno, tak bych řekl Ardu Turana, pochopitelně zdravého – protože takoví hráči jsou pro manažery jako je Mourinho či Simeone klíčoví.

Závěrem obligátní tip na sestavu a závěrečný výsledek…
Tipovat je těžké, stačí jeden zlomový moment a vše se bude vyvíjet úplně jinak, ale dobře, zkusím tipnout venkovní remízu 1:1 a domácí vítězství Blues 2:0. Venkovní sestava bude jiná, než ta domácí na vícero postech, ale v Madridu by mohla nastoupit tato sestava: Čech – Cole, Terry, Cahill, Azpilicueta – Luiz, Lampard – Schürrle, Oscar, Ramires - Ba

Komentáře (10)
  1. Dobrý nápad udělat rozhovory s československými stránkami :-)

  2. Líbí se mi, že i fanoušek anglického týmu zná Oliho Torrese.

    Na druhou stranu, říct, že Arsenal by se mohl učit od nás, mi připadá trochu naivní. Jasně, teď v anglické lize bojují vůbec o to, aby byli příští rok v LM, ale každý tým by šel v sezoně dolů, kdyby se mu zranili hráči jako Walcott, Wilshere, Ramsey, Özil nebo i Oxlade-Chamberlane. S těmito hráči by možná porazili i Bayern.

    A ještě jenom něco – myslím si, že u našich zápasů vydrží jenom naši fandové. Nebudou moc koukatelné. :D

  3. Pěkný rozhovor.

  4. Nebojte Atlético postoupí, je momentálně lepší i bojovnější, Chelsea takového soupeře ještě letos nepotkala a bude zaskočená. A na vaše zápasy se určitě budu dívat a moc se na ně těším, i když nejsem fanda Atlética. Tento rok máte šanci dokázat něco mimořádného a tým to dobře ví, cítí to, umí proto trpět a je ve vítězném tranzu.

  5. Prostě odjakživa fandim v pohárech všem španělským týmům a nehraju na žádný haterství. Španělská liga má vyšší kvalitu než anglická a kdo rozumí fotbalu, tak to dobře ví. No dneska Atletům budu fandit hrozně moc a moc se těšim na ten 2zápas už od losu!

  6. a jdeme na ně!


Komentáře

No trackbacks yet.