Atlético Madrid CZ/SK

Simeoneho nové Atlético

10/01/2012 17:52 // Sebyk // 499 zobrazení // zdroj: as.com, marca.com, mundodeportivo.com

Sobotní zápas proti Málaze přinesl kromě remízy 0:0 a jednoho z nejpovedenějších venkovních výkonů Rojiblancos v této sezoně ještě jedno důležité zjištění. Na hřišti totiž pod taktovkou nového kouče Diega Simeoneho bylo k vidění zcela jiné Atlético než za časů Gregoria Manzana. V tomto článku se vám pomocí pěti bodů pokusíme Simeoneho „nové Atlético“ o něco více přiblížit.

1. Agresivita
Jak sám El Cholo již před zápasem deklaroval, jedním ze základních prvků, který se bude snažit Atléticu vtisknout, je větší agresivita při napadání. První známky zlepšení byly k vidění již v Málaze – červenobílí nevypustili jediný souboj, zápas odehráli s maximálním nasazením, doslova jej odjezdili po zadku od samého začátku až do jeho konce. Tento agresivní styl hry však s sebou přinesl i veký počet faulů, kterých Colchoneros na Rosaledě spáchali celkem 26. To je o deset více než kolik se jich Atlético průměrně dopouštělo pod vedením Manzana. Však si také na tiskovce po utkání kouč Málagy Pellegrini rýpl, že Atlético více bořilo, než tvořilo.

Do aktivního napadání se zapojovali bez výjimky všichni hráči, včetně tvůrce hry Diega a na hrotu hrajícího Falcaa. Oproti neuvěřitelné pasivitě až lhostejnosti některých hráčů, kterou tým vykazoval v posledních utkáních pod Manzanem, je to velká změna. Všechno má však i své stinné stránky – vzhledem k defenzivním úkolům se Diego nemohl tak často zapojovat do rozehrávky a Falcao byl na hrotu často odříznutý. Větší volnost by brazilskému kouzelníkovi jistě jen prospěla – na tom by mohl Simeone ještě trochu zapracovat.

2. Dynamika
Zatímco bývalý kouč Gregorio Manzano sázel na postupný útok a maximální držení míče, Simeoneho styl je o poznání dynamičtější a přímočařejší. Argentinský stratég po svých svěřencích vyžaduje co nejrychlejší přesun míče z obranných pozic směrem dopředu, čímž se Atlético vrací do časů Aguirreho, Resina či Florese, kdy jej zdobil rychlý přesun do útoku a smrtící brejky. V sobotu byly k vidění dlouhé míče do běhu, zejména do křídelních pozic, kde je sbírali rychlíci Juanfran a Salvio a následně hledali ve vápně Radamela Falcaa. To, co Atlético trápilo pod Manzanem – tedy těžkopádnost při přechodu do ofenzivní fáze -, je minulostí. Nepřesnosti však nadále zůstávají.

3. Obranná fáze – naprostý řád
Proti Málaze se Simeone nakonec rozhodl pro rozestavení 4-2-3-1 se dvěma staženými záložníky podporujícími defenzívu. Jak sám El Cholo před utkáním deklaroval, sází hlavně na pevnou obrannou linii, po svých defenzivních hráčích pak požaduje naprostou disciplínu a řád. Tak tomu bylo i v sobotu na La Rosaledě. Během prvních dvaceti minut sice obrana Atlética hrála poměrně vytažená a hráči Málagy – zejména rychlík Buonanotte – provětrával veterána Pereu, pak se však defenzivní čtyřka Atlética více zatáhla a nenechávala svému soupeři téměř žádný prostor.

Pevné defenzívě kraloval zejména Diego Godín, který odehrál své nejlepší utkání za poslední měsíce a snad konečně naváže na svou formu z Villarrealu, kvůli které jej Atlético před dvěma lety koupilo. Střed hřiště pak naprosto ovládl Tiago, který na pozici štítu, odkud umě dirigoval celou obrannou fázi Rojiblancos, ukázal, proč se ve světě těší takové reputaci. I krajní beci Atlética byli takticky svázaní do obranného valu, ani jeden z nich dokonce nechodil házet auty dále než na okraj vlastní poloviny. V případě Filipeho, jehož doménou je vynikající podpora útoku, je však takovéto omezování spíše kontraproduktivní.

4. Útočná fáze – hra po lajnách
V sobotním zápase Simeone vsadil na rychlý přechod do útoku s dlouhými míči po lajnách, kam si nabíhali rychlíci Juanfran a Salvio. Právě na stranách hřiště bylo těžiště celé ofenzivní fáze El Chola. Ten po svých křídelnících mimo rychlých náběhů dopředu vyžaduje i výpomoc krajním obráncům. Oproti Manzanovým vysokým centrům na statického Falcaa ve vápně, který byl většinou hlídaný oběma stopery a neměl šanci se k míči prodrat, pak křídelní hráči dostali nakázáno El Tigreho zásobovat nízkými centry do náběhu, z čehož vzniklo několik nebezpečných závarů před brankou Málagy.

Tento styl hry nejvíce odskákal jeden z nejlepších podzimních hráčů Atlética Arda Turan, který zkrátka není žádným brusičem lajny, namísto něj dostal velkou šanci Juanfran. Bývalý tahoun Osasuny sice na hřišti dřel, naběhal kilometry a předvedl několik povedených kliček, spoustu útoků však zbytečným sólováním zpomalil, případně zcela zadrbal. Ani Toto Salvio se u pro něj nezvyklé levé lajny necítil zrovna jako ryba ve vodě a neodehrál dobré utkání.

I zbytek ofenzivní fáze notně skřípal – Diego vzhledem k taktické svázanosti nedostal dostatek prostoru ukázat své schopnosti, Radamel Falcao byl pak na hrotu až příliš osamocený a odříznutý. Simeone má rozhodně ještě na čem pracovat, i když na domácím hřišti bude k vidění pravděpodobně jiný styl, než který Atlético předvedlo na La Rosaledě. Mimo větší volnosti pro Diega a většího zapojení Falcaa do hry by týmu jistě prospěl i návrat Ardy Turana do základní sestavy, s jehož přítomností na levé straně exponenciálně roste i kvalita výkonu Filipeho.

5. Lavička
Oproti Gregoriu Manzanovi, který většinu utkání poklidně a bez emocí proseděl na lavičce, je Diego Simeone pravým opakem. El Cholo naplno prožíval utkání, neustále vybíhal až k postranní čáře, odkud vášnivě dirigoval své svěřence. Možná právě takovýto „bič“ hráčům Atlética na podzim chyběl. K nevoli většiny fanoušků se však Simeone rozhodl do základní sestavy nepostavit dva nejlepší podzimní hráče Rojiblancos – Ardu a Adriána. Problémem je, že ani jeden z nich zcela dobře nezapadá do stylu, který Colchoneros v Málaze předváděli.

Se stejnou nevolí se u fanoušků setkalo rozhodnutí nasadit Ardu až po sedmdesáti minutách hry a Adriána dokonce až v samotném závěru, kdy na časomíře svítila 89. minuta. Doufejme, že pro následující utkání s Villarrealem jim El Cholo – i vzhledem k nemastnému výkonu Salvia a Juanfrana – poskytne času více. Simeoneho střídání však odhalila další specifika – před tím, než El Cholo vypustil Adriána i Ardu na hřiště, jim za nestálého rozcvičování po téměř deset minut sděloval konkrétní taktické pokyny, se kterými je na plac posílal. Není divu, že za svůj největší vzor Simeone považuje Marcela „El Loca“ Bielsu.

Komentáře (4)
  1. Dufajme , ze tie pozitivne stranky zmeny pod Simeonovym vedenim vydrzia a budu sa dalej rozvijat, ale to ukaze cas. Na zaciatku sezonu bola urcite vacsina fanusikov Atletica potesena manzanovym hernym stylom, kde nasi hraci nezvycajne dlho drzali loptu a herny system dostaval konkretnu tvar, co u nas v podstate roky nebolo. No po vyprasku s Barcou sa vsetko rozsypalo ako domcek z kariet. Takze len dufat ze aj o 2 mesiace budu tieto pozitiva k videniu. Inac velmi dobra analyza, zaujimave citanie. *THUMBS UP*

  2. Velmi zajímavý článek *BRAVO*

  3. Super shrnutí, uvidíme ještě, jestli bude Simeone hrát stejně i doma. Každopádně ale Arda musí mít místo v sestavě. Jestli chce Simeone někde zkoušet Juanfrana, tak ať to dělá místo Salvia, který pořád moc nepřesvědčil :(


Komentáře

No trackbacks yet.