Atlético Madrid CZ/SK

Quo vadis, Kune? 3/3

01/08/2011 16:03 // Sebyk // 376 zobrazení

Přinášíme Vám poslední část fejetonu z pera Ricarda Menéndeze, jednoho z “fanatiků” v řadách fanoušků Los Colchoneros (podílí se například na vydávání podcast seriálu “This is Atleti”). Přestup Sergia Agüera do Manchesteru City a zejména jeho chování je pro všechnyAtléty jednou z největších zrad a zklamání v historii klubu. Podle Ricarda si každý fanda Atlética postupně prošel stejnými pěti fázemi, kterými doktoři běžně označují psychický stav pacienta při umírání na smrtelnou nemoc – popírání a pochybnosti, zlost, smlouvání, deprese a nakonec přijetí.

4. Deprese

Granada se letos po dlouhých pětatřiceti letech letech vrací do španělské Primery. Jako součást oslav postupu vedení klubu naplánovalo letní přípravný turnaj, na který pozvalo ještě Atlético a Besiktas. Na tomto miniturnaji, který byl pro Los Colchoneros první větší zkouškou v éře “po Kunovi”, Atlético dostalo za vyučenou jak od nováčka španělské elity, tak od Turků, v jejichž dresu nám starý známý Simão ukázal, že ještě zdaleka nepatří do starého železa, kam jej naše vedení neprávem poslalo.

V prvním ostrém zápasu sezony proti norskému Strømsgodsetu sice Atlético nepodalo vůbec špatný výkon a zvítězilo, postup do další fáze Evropské ligy je nicméně velmi nejistý. Můžeme se sami sebe zeptat: pokud náhodou Atlético vypadne, mohlo by být vůbec ještě hůře? Celý tým je nyní ve středu pozornosti a pod tlakem, se kterým se bude muset vyrovnat. Bude se muset naučit hrát bez své hvězdy a bez svého tahouna posledních pěti let. Nejbližších několik zápasů by nám mělo ukázat, jak na tom stávající tým doopravdy je a jak se se svým úkolem popasuje.

5. Přijetí

Kabina Atlética se s odchodem Agüera zjevně smířila již dávno. Prvním hráčem Los Colchoneros, který se ke kauze Agüero vyjádřil, byl Álvaro Domínguez, který se zastal klubu a fanoušků (Konečně někdo! Aspoň, že je tu někdo, kdo to dokáže!), když řekl, že “pokud Agüero zamíří do Realu, tak ukáže, že je to hráč beze špetky loajality”. Následovala prohlášení Juanfrana a Filipeho, kteří oznámili, že kabina je kauzou Agüero znechucena a že se rozhodli Kunovo jméno mezi sebou vůbec nezmiňovat. Vše pak pár dní nato zakončil veterán Luis Perea, který se vyjádřil ve smyslu, že “je čas jít dál a přestat o Kunovi přemýšlet jako o hráči Atlética”.

Kun je doopravdy pryč a přišel čas se tomu postavit, jít dál. Je to ale vůbec možné? Odešel hráč, jehož jméno bylo posledních pět let neodmyslitelně spjato s Atléticem, hráč, který svými výkony táhnul tým a rozhodoval zápasy, hráč, který se velkou měrou podílel na našich dvou získaných trofejích a v neposlední řadě hráč, který nám svou hrou a góly přinášel radost. I přes jeho chování z posledních týdnů a přes to, že mohl zvolit na sto lepších způsobů, jak opustit klub, je třeba Kunovi poděkovat za vše, co pro Atlético udělal – a že toho opravdu nebylo málo.

Hráči přicházejí a odcházejí a nám opravdu nezbývá než se s odchodem Kuna smířit. V dnešním fotbale se ostatně setkáme jen s několika málo případy opravdového klubismu a oddanosti klubovým barvám a znaku. Je jen velká škoda, že Kun sám odmítl se takovým případem stát, nebo lépe řečeno se o tento statut sám svým chováním připravil. Čas sice postupně zchladí vášně fanoušků a Kunovi možná zůstane nálepka pravděpodobně nejtalentovanějšího hráče, který za posledních deset let navlékl náš dres, praví Atléti na něj ale nikdy nebudou pohlížet se stejnou úctou jako například na Fernanda Torrese. Ba naopak – možná pro ně bude pouhým lhářem, žoldákem a zrádcem, možná jej budou vnímat s naprostou lhostejností, možná jen jako hráče, který nezvládl okolnosti svého odchodu. Děkujeme Sergio, ale mohlo – a mělo! – to být hezčí loučení. Naneshledanou…

Komentáře (0)

Žádné komentáře.


Komentáře

No trackbacks yet.