Atlético Madrid CZ/SK

Quo vadis, Kune? 2/3

31/07/2011 21:01 // Sebyk // 257 zobrazení

Druhým dílem pokračujeme v našem fejetonovém seriálu z pera Ricarda Menéndeze, jednoho z “fanatiků” v řadách fanoušků Los Colchoneros (podílí se například na vydávání podcast seriálu “This is Atleti”). Přestup Sergia Agüera do Manchesteru City a zejména jeho chování je pro všechny Atléty jednou z největších zrad a zklamání v historii klubu. Podle Ricarda si každý fanda Atlética postupně prošel stejnými pěti fázemi, kterými doktoři běžně označují psychický stav pacienta při umírání na smrtelnou nemoc – popírání a pochybnosti, zlost, smlouvání, deprese a nakonec přijetí.

2. Zlost

Snad nikdy jsem neviděl tolik nenávistných zpráv a vzkazů jako poslední dobou na adresu Kuna. Od chvíle, kdy Argentinec zveřejnil své dva osudové tweety (viz minulý díl), byly jeho následující prohlášení jen dalšími fackami do tváří fanoušků Atlética. Z King Kuna se stal Traidor (Zrádce), Mercenario (Žoldák) nebo prostě Judas (Jidáš). Jeho snaha přestoupit za každou cenu zničila jeho pověst klubisty, kapitána a legendy – od teď na něj sice bude vzpomínáno jako na vynikajícího hráče, ale také na někoho, kdo před vlastními zásadami a principy upřednostnil kapsu naditou penězi.

Kun postupně udělal v podstatě vše, co mohl, aby naprosto pošpinil či spíše zničil svou dosavadní image. Poté, co se svou Argentinou odjel na Copa América, svými prohlášeními překročil všechny pomyslné hranice. Agüero totiž řekl snad opravdu všechno, co si žádný hráč opouštějící Atlético nesmí dovolit říci, a všem fanouškům tak usnadnil to, že se v jejich očích stal ze dne na den z miláčka naprostým vyvrhelem.

Zaprvé, svými prohlášeními, že by se nebránil odvěkému rivalu Realu a že by si i po přestupu přál zůstat v Madridu, překročil snad tu nejzažší hranici, kterou si jakýkoliv fanoušek Atlética dokáže vůbec představit (jdi, kam chceš, ale za žádnou cenu nechoď do Realu Madrid). Přitom v minulosti Kun opakovaně prohlášoval, že dres Realu Madrid by za žádnou cenu neoblékl. Alespoň vedení Bílého baletu mělo rozum a vzápětí veřejně oznámilo, že do přestupových tahanic kolem Agüera se nezapojí, a neporuší tak dlouhodobý gentlemanský pakt s Atléticem o vzájemném nepřetahování hráčů. Naštěstí pro fanoušky i samotného Agüera tak nakonec argentinský útočník největší možnou zradu na Atléticu nespáchal.

Zadruhé Kun řekl “do Atlética už se nikdy nevrátím” – do Atlética, které bylo pět let jeho (jak on sám prohlásil) “domovem”, které mu umožnilo stát se pojmem ve světě fotbalu, které z něj udělalo jednoho z nejlépe placených hráčů v Evropě a kde se ve svých 108 zápasech v červenobílém dresu zařadil mezi deset nejlepších střelců historii klubu.

Zatřetí sám sebe označil za člověka, který není fanouškem Atlética (ač v minulosti snad tisíckrát prohlásil pravý opak; neměli bychom ani opominout to, jak hned několikrát líbal náš znak nebo jak opakovaně prohlásil, že se cítí, jako by se v Atléticu narodil). Tohle byla fatální rána i pro ten poslední zbytek nejvěrnějších fanoušků, které Agüero mezi Atléty měl a kteří si přáli jeho setrvání. I ti se pak připojili na stranu těch, kteří chtěli vidět Kuna co nejdříve pryč z klubu.

3. Smlouvání

Nově jmenovaného sportovního ředitele Atlética José Luise Pérez Caminera, mimo jiné legendu Los Colchoneros a držitele Doblete ze sezony 1995/96, čekal hned po nástupu do funkce nelehký úkol – udržet dvě největší hvězdy týmu Kuna a De Geu. On sám věřil, že se mu to podaří, výsledek je ale zcela opačný – toto mu ostatně příliš důvěry od fanoušků do začátku ve funkci nezískalo. Caminero udělal chybu, když se zdráhal promluvit si s hráčem osobně během Copa América s tím, aby “se Sergio mohl plně koncentrovat na turnaj” a kontakt s hráčem udržoval pouze přes jeho agenty.

To rozhodně neodradilo samotného hráče od toho, aby svými prohlášeními ničil fanoušky svého teď již bývalého týmu. Caminero se však k hráčově chování nijak nevyjádřil a nebyl ani schopen oficiálně sdělit, zdali je klub ochoten se hráče vzdát. Navíc to vypadá, že náš sportovní ředitel byl natolik zaneprázdněn prošením a smlouváním s hráčovými agenty, aby se ještě přece jen pokusili přimět Agüera změnit názor, že úplně zapomněl na to poohlédnout se po náležité Kunově náhradě. Na přestupovém trhu jsou sice vždycky nějaké možnosti, ale teď je již poněkud pozdě a zejména draho. Najednou jako by se cena všech hráčů na trhu zvýšila na…jejda, počkejte, 45 milionů?

Pokračování příště…

Komentáře (0)

Žádné komentáře.


Komentáře

No trackbacks yet.