Atlético Madrid CZ/SK

Quo vadis, Kune? 1/3

30/07/2011 13:16 // Sebyk // 233 zobrazení

Jako ohlédnutí za kontroverzním odchodem Sergia Agüera z Atlética vám přinášíme povedený fejeton z pera Ricarda Menéndeze, jednoho z “fanatiků” v řadách fanoušků Los Colchoneros (podílí se například na vydávání podcast seriálu “This is Atleti”). Vzhledem k délce celého článku jej rozdělíme do tří dílů, které budou na našem blogu postupně publikovány.

Přestup Sergia Agüera do Manchesteru City a zejména jeho chování je pro všechny Atléty jednou z největších zrad a zklamání v historii klubu. Podle Ricarda si každý fanda Atlética postupně prošel stejnými pěti fázemi, kterými doktoři běžně označují psychický stav pacienta při umírání na smrtelnou nemoc – popírání a pochybnosti, zlost, smlouvání, deprese a nakonec přijetí.

  1. Popírání a pochybnosti

Dvacátého třetího května pozdě večer, dva dny po skončení sezony, se to všechno stalo. Bylo to tak tvrdé a nečekané, že mnozí tím byli zaskočeni. Ne, nebyl to kulový blesk ani jedna z deseti ran egyptských, ale pouhý tweet: taková tichá bomba o 140 písmenech. Uživatel @aguerosergiokun napsal světu tuto zprávu: “Sdělil jsem klubu své přání odejít. Požádal jsem je, aby bez podmínek přijali jakoukoliv nabídku, kterou jakýkoliv klub podá.” Zatímco někteří ještě stále zírali na obrazovku počítače s pusou otevřenou dokořán, přišla z Twitteru další rána: “Vždycky jsem říkal, že až budu chtít odejít, tak to oznámím veřejně. Ten čas přišel a dodržuji své slovo.”

Několik hodin před tímto incidentem se Kun doprovázen svým otcem a agentem zjevil v útrobách stadionu Vicente Calderóna a očekával, že bude přijat u ředitele klubu Gil-Marína. Ten jej však přijmout odmítl. Gil-Marín dávno věděl, co se děje – pro klub tato zpráva nebyla nic nového. Vedení o Kunových záměrech prokazatelně vědělo už od začátku roku, ale odmítlo jakákoliv jednání; nebylo ani schopno podniknout žádné kroky, které by vedly k nahrazení více než pravděpodobného odchodu hvězdy klubu.

Vše začalo už minulou sezonu, kdy klub vítězstvím v Evropské lize ukončil pětatřiceleté čekání na triumf na mezinárodním poli. Hvězda týmu Sergio Agüero dostala nabídku k prodloužení smlouvy, samotný hráč byl šťastný a tým kolem byl skvělá a úspěšná parta. Atléticu se dokonce v srpnu podařilo získat i Evropský superpohár, když ve finále porazilo Inter Milán, který až příliš podstrádal svého bývalého lodivoda José Mourinha a který začínal chápat, že jmenování Rafy Beníteze hlavním koučem nebyl asi ten nejlepší možný tah.

Ve všem byl ale jeden malý háček – znění Kunova nového kontraktu fanoušky Atlética spíše zaskočilo, než potěšilo. Zatímco jiní top hráči ostatních týmů – jako Cristiano Ronaldo nebo Lionel Messi – měli ve svých smlouvách zakořeněné výkupní klauzule, které na první pohled nebylo možné vyplatit, ta Kunova se snížila z dostupných 60 milionů na ještě dostupnějších 45 (podobný krok vedení klubu ostatně udělalo i v sezoně, kdy Fernando Torres odešel do Liverpoolu).

Fanouškům Atlética v tu chvíli došlo, že po uplynutí stávající sezony bude jejich miláček jedním z nejžádanějších zboží na fotbalovém trhu. Vedení klubu snížení klauzule vysvětlilo tím, že bylo podmínkou k prodloužení, kterou stanovil agent samotného hráče. Agüero se nicméně vyjádřil, že chce v Atléticu zůstat a aby jej klub udržel i nadále spokojeným, tak slíbil přivést v létě velká jména, která by madridskému klubu zajistila každoroční účinkování v Lize Mistrů. Nic takového se však nikdy nestalo.

Popravdě – stal se pravý opak. Na samotném konci přestupového období klub prodal José Manuela Jurada do Schalke 04, aby za něj nepřivedl žádnou náhradu. Ten samý scénář se opakoval i v zimě, kdy opět bez jakékoliv hráčské kompenzace odešel do Besiktase portugalský křídelník Simão. Vítezný tým se tak zúžil o dva kvalitní hráče, posily na klíčová místa nepřišly – klub se snažil šetřit na platech. Hněv fanoušků se obrátil zejména proti zjevně nekompetentnímu sportovnímu řediteli Pitarchovi.

Mezitím klub svým krátkým působením v Evropské lize ještě předčil předchozí trapné vystoupení v Lize mistrů z minulé sezony. V domácí lize se pak držel na “vynikajícím” sedmém místě. Sezonu co sezonu – tuto nevyjímaje – se tak opakovala obvinění fanoušků Atlética, že vedení klubu Atlético využívá pro své vlastní podnikatelské účely a že vůbec nehledí na to, co je dobré pro samotný klub.

Podle španělského novináře Iñaka Díaze-Guerry Agüero vedení klubu již v lednu oznámil, že od něj očekává, že vzhledem k tomu, že již porušilo jejich dřívější ústní dohodu, mu nebude bránit v letním odchodu. Klub však na tento podnět nijak nezareagoval a celý problém v tichosti zametl pod koberec své kanceláře. Krátce nato se Agüero obrátil na svého kamaráda z národního týmu Lionela Messiho, aby mu “pomohl” s přestupem do Barcelony.

Když se o tomto dozvědělo vedení druhého španělského giganta, Realu Madrid, tak začalo Agüera k přestupu do svého klubu lanařit i ono – mimo jiné však po Kunovi požadovalo snížení mzdy ze 7,5 milionů na 6 milionů euro ročně, což je v Realu platová hranice, kterou překračují jen Cristiano Ronaldo a Iker Casillas. Šachová partie o argentinského útočníka byla rozehrána a jejím výsledkem byl nevyhnutelný šach-mat fanouškům Atlética.

Kauza Agüero – vynucování si přestupu z jeho strany v té samé sezoně, ve které prodloužil svůj kontrakt – je dalším argumentem v rukou nespokojených fanouškům proti kritizovanému vedení, které, ač má k dispozici třetí největší rozpočet v lize, tak není schopno Atlético trvale udržet na pozici historicky třetího největšího klubu Španělska. Sezonu co sezonu pak sledujeme lítý boj o lepší umístění, než je páté místo. Nekompetentní vedení svým jednáním ukončilo naděje fanoušků na dobrou sezonu ještě před jejím začátkem.

Zlost Atlétů se tak opět obrátila proti vedení klubu, které jim vlastně samo poskytlo záminku v podobě nezvládnutých odchodů bez náhrad a kauzy Agüero, v neposlední řadě se však hněv fanoušků obrátil i proti samotnému Kunovi – zejména za jeho způsob chování při odchodu z klubu, které poskvrnilo jinak věrné a cenné pětileté služby argentinského útočníka, který měl našlápnuto k tomu, aby se zlatým písmem zapsal do kroniky klubu.

Pokračování příště…

Komentáře (0)

Žádné komentáře.


Komentáře

No trackbacks yet.