Atlético Madrid CZ/SK

Ohlédnutí za sezónou: Nadšení a střízlivění

08/07/2011 21:25 // Andres // 359 zobrazení // zdroj: madridatleticos.com

Loňská sezóna skončila pro Atlético Madrid dvěma finále, z toho jedno bylo vítězné. Po letní přestávce a Mistrovství světa načalo novou sezónu opět finále. 27. srpna 2010 čelilo Atlético jako vítěz Evropské ligy šampionům Ligy mistrůInteru Milán. Los Colchoneros po výhře 2:0 góly Agüera Reyese překvapivě získali druhý titul během jednoho roku a velká párty v monackém knížectví mohla začít.

Poté, co Atlético začalo ligovou sezónu drtivou výhrou 4:0 proti Sportingu Gijón ještě s Juradem v sestavě a o týden později porazilo na San Mamés domácí Athletic v poměru 2:1, nacházelo se v tabulce na prvním místě.

Očekávání, která byla už díky výhře v Evropské lize velmi vysoká, rostla dál. Zatímco před sezónou se mluvilo o třetím místě a prohánění Realu Barcy, nyní začala média psát o možnosti získat samotný titul. Tlak z očekávání dolehl na hráče a o další tři kola později se Atlético nacházelo na příčkách, kde strávilo víceméně celý zbytek sezóny – na příčkách boje o Evropskou ligu.

Pravdou je, že Atlético Madrid mělo jeden z nejtěžších losů ze začátku sezony. Kromě prvního utkání byli všichni protivníci z řad rivalů v boji o umístění na příčkách zajišťující poháry. Kromě toho, ani v Evropské lize nečekali na Atlético ti nejlehčí soupeři. Zkušený německý tým Bayer Leverkusen, doma velmi silný Rosenborg Trondheim a všemi chybně podceňovaný Aris Soluň, vedený starým mazákem Héctorem Cúperem – to byli protivníci Atlética.

Po zápasu v Bilbau letěl tým do Řecka, aby zde v prvním zápasu skupiny čelil Arisu. Bez zraněného Agüera Reyese byl tým téměř bezzubý, a tak odlétal zpátky s prohrou 1:0. Hned po návratu do Španělska čekala Atlético Barcelona. V posledních letech se v domácích zápasech na Calderónu bylo proti Barce vždy na co dívat, jelikož oba týmy se prezentovaly útočnou hrou. Tu a tam se se dokonce urodila i výhra pro Atlético. Tentokrát však Katalánci štědří nebyli a sebrali všechny tři body. David De Gea sice vytáhl z rukávu několik excelentních zákroků, a tak jen díky němu Atlético neprohrálo více než 2:1. Za zmínku také stojí Ujfalušiho zákrok na Messiho, který byl odměněn červenou kartou a pomohl Ujfovi stát se hrdinou všech Barca haterů.

O týden později jsme remizovali 1:1 s Valencií, kterou fanoušci viděli jako největšího rivala v boji o třetí místo. V dalším utkání proti Zaragoze si konečně debut v základní jedenáctce odbyla velká letní posila Filipe Luís. Levý bek odehrál skvělé utkání, ve kterém přihrál Diegu Costovi na jediný gól utkání, který nám tak vynesl tři body.

Po pěti utkáních v La Lize se Atlético Madrid nacházelo na pátém místě. Po remíze 1:1 s Bayerem Leverkusen v druhém zápase skupin Evropské ligy se však Los Colchoneros ocitli na posledním místě skupiny B a všichni začali tušit, že sezóna bude mnohem těžší, než se původně předpokládalo. Právem jsme se museli jako obhájci začít bát vyřazení již ve skupinách. Ale mělo to i jedno pozitivum – alespoň polevily řeči o vítězství v La Lize.

Přestože se vedení snažilo ucelit tým prodlužováním kontraktů ReyeseAssunçãaUjfalušiho Perey hned z kraje sezóny, na výsledcích to příliš znát nebylo. Nejprve tým prohrál s úhlavním rivalem ze Sevilly 3:1, i když potom si spravil chuť na Getafe. Mezi těmito utkáními se útočník Diego Forlán, který už tou dobou nepodával výkony, na jaké jsmeod něj byli zvyklí, ještě více rozkmotřil s fanoušky. Povedlo se mu to možná až příliš upřímným rozhovorem, ve kterém všem sdělil, že nikdy nepolíbí znak žádného klubu, že se kAtléticu necítí nijak vázán a v případě dobré nabídky si dokáže představit svůj odchod.

Následující utkání představovalo první letošní výhru Atlética v Evropské lize, když porazilo Rosenborg 3:0 a svět byl rázem o něco krásnější – Los Colchoneros vyšplhali na postupové druhé místo ve skupině. Hned v dalším utkání však Atléti potvrdili svou nevyrovnanost, když nechaly všechny body ve formě hrajícímu Villarrealu. Nutno říci, že v tomto zápase ale madridský tým hrubě poškodil sudí Domínguez. Pokud se o předešlé sezóně dalo říci, že se střídaly dobré výkony z pohárů s těmi mizernými v lize, tak o letošním ročníku dalo říct to samé, jen se na horské dráze ocitly všechny zápasy Atlética.

Dalším utkáním Los Rojiblancos vstoupili do Copa del Rey, kde v předešlé sezóně dokráčeli až do finále. Atlético čelilo celku Universidad Las Palmas a hned v prvním utkání, které se hrálo na Kanárských ostrovech, ukázal madridský tým svou sílu a vypráskal svého soupeře 5:0. Celý říjen pak zakončila remíza 1:1 s Almérií, proti které se nám tradičně nedaří. Atlético však stále živilo naději na účast v Lize mistrů, když na čtvrté místo chyběly jen 3 body, na sezónní cíl, třetí místo, pak chybělo bodů 6.

Komentáře (0)

Žádné komentáře.


Komentáře

No trackbacks yet.