Atlético Madrid CZ/SK

Klub mého života? Atlético, odhaluje Ujfaluši spolu s tím, jak málem přišel o nohu!

24/11/2015 19:04 // Andres // 333 zobrazení

Tomáš_UjfalušiTomáš Ujfaluši je v očích fanoušků Atlética Madrid jedním z nejrespektovanějších cizinců, kteří za klub kdy hráli. Český obránce si je získal svou oddaností, charizmatem, nasazením a odvahou. Jeho styl hry se přesně hodil na stadion Vicenteho Calderóna, kde jej vždy měli za jednoho ze svých. Barvy Los Colchoneros nakonec hájil 3 sezóny, během kterých se podílel na výhře prvního ročníku Evropské ligy nebo Evropského superpoháru.

Pokud se dá říct, že Ujfaluši nakazil fanoušky Atlética, jeho Atlético nakazilo ještě víc. „Klub mého života? Atlético, bez pochyb. Tam jsem vyhrál svůj první evropský titul,“ svěřil se v rozhovoru pro italskou FantaGazzetta hráč, který přitom během své kariéry působil také v Sigmě Olomouc, Hamburku, Fiorentině, Galatasaray nebo Spartě Praha. „Fotbal v Atléticu Madrid mi vyhovoval nejvíc. Hráli jsme ofenzivně a já jsem měl směrem dopředu hodně volnosti,“ dodává Ujfaluši.

Ujfaluši již zakončil svou kariéru a nyní působí jako skaut pro Spartu Praha. Nastal proto ideální čas na ohlédnutí se za celou kariérou. „Jako [nejlepšího] kouče volím Prandelliho, který ze mě natrvalo udělal krajního obránce. To byl zásadní okamžik v mé kariéře. Co se spoluhráčů týče, ve Florencii to byl Dainelli a Mutu a v Atléticu Simao. Jsem s nimi dodnes v kontaktu, i když je to trochu složité, když Mutu a Simao hrají v Indii,“ říká 37letý Čech.

casino.sk
Jak asi vypadá večírek v podání dvojky Ujfaluši – Mutu? Nic neplatí a ta částky by taky absolutně nesouhlasila. Pojď se taky bavit jako oni na www.casino-sk.com

Tomáš se rozpovídal také o doposud neznámé epizodě své kariéry, která mohla být její poslední. „Je to něco, o čem vědělo jen několik lidí. Když jsem hrál s Fiorentinou v Brescii, ošklivě jsem si zranil koleno. Dostala se mi tam infekce a byl jsem tři týdny v nemocnici, kde jsem dostával šestkrát denně silná antibiotika, aniž bych pořádně věděl, co se děje. Ale vyléčil jsem to a vrátil jsem se k hraní. Až potom mi jeden z doktorů řekl, že pokud by antibiotika nezabrala, ve hře byla dokonce amputace nohy. Bylo důležité, že mi to neřekli, protože nevím, jak bych reagoval.

Ujfaluši může jen litovat, že se v Atléticu Madrid nesetkal s Diegem Simeonem, který by jej pro jeho buldočí povahu ve svém týmu určitě rád uvítal. „Ano, to by se mi opravdu zamlouvalo. Mrzí mě, že jsem pod ním nehrál nebo netrénoval. Byl jsem se podívat na trénincích a moc se mi líbí jeho příprava i jeho přístup k tréninku,“ říká bývalé číslo 17 Atlética Madrid a pochvaluje si i výkony na hřišti. „Sleduju, co se v týmu děje, sleduju zápasy v televizi. Hrají velmi dobře, mají silnou defenzívu a v útoku se hodně zlepšili. Ty nejdůležitější zápasy teprve ale přijdou. Určitě přijedu na zápas s Galatasaray. Bude to pikantní utkání, protože za oba týmy jsem hrál. Navždy ale budu fanoušek Atlética.

Komentáře (0)

Žádné komentáře.


Komentáře

No trackbacks yet.