Atlético Madrid CZ/SK

Jedenáctka nejhorších hráčů Atlética v 21. století

27/03/2013 06:11 // Sebyk // 957 zobrazení

Novinové články i diskuze fanoušků často plní nejrůznější dohady o tom, který hráč je nejlepší nebo která jedenáctka by byla na hřišti neporazitelná. My jsme se však rozhodli vám ukázat i druhou stranu mince, tedy soubor největších tragédů. A že těch přešlapů v podání Atlética bylo v poslední době opravdu požehnaně, připravili jsme pro vás hned kompletní jedenáctku nejhorších hráčů, kteří v 21. století přetáhli přes hlavu červenobílý dres.

Brankář: Grégory COUPET
Grégory CoupetTato legenda Olympique Lyon a svého času jeden z nejuznávanějších gólmanů světa se na stará kolena odhodlal okusit chuť zahraničního angažmá - a nápad to nebyl vůbec dobrý. Rok strávený v barvách Atlética Madrid působí na jeho bohaté kariéře jako pořádný škraloup. Ačkoliv si vedení Rojiblancos od příchodu zkušeného francouzského reprezentanta slibovalo konečně pořádnou jistotu v brance a nového lídra v kabině, tento plán jaksi nevyšel. Coupet sice zahájil sezonu jako jednička, nejisté výkony, několik minel a solidní představení jeho konkurenta Lea Franca v Lize mistrů však vedly k tomu, že druhý jmenovaný si vydobyl svou ztracenou pozici prvního gólmana brzy zpět. Coupetovi definitivně zlomil vaz hrůzný večer na Camp Nou, kde inkasoval šest branek a Atlético si odvezlo drtivou porážku 1:6. Ve zbytku sezony již figuroval jen sporadicky a po jejím skončení se bez velkých fanfár pakoval zpět do Francie.

Levý bek: Mariano PERNÍA
Mariano PerníaSvého času španělský reprezentant a hráč, jehož smrtící levačky se musel obávat snad každý brankář Primera División, přicházel do Atlética s velkými očekáváními. V předchozí sezoně ostatně nasázel v dresu Getafe deset branek, což se nepoštěstí ani některým útočníkům, a stal se nejgólovějším obráncem La Ligy za posledních 20 let. Jak rychle však Perníova kometa vyletěla, tak také spadla - hned první sezona po přesunu do španělské metropole byla tou nejhorší v jeho kariéře, když jej na hřiště v podstatě nepustil pozdější kapitán Antonio López - a to zcela poprávu. Nejenže co se defenzivní práce týče, Calderón za posledních deset let snad nic hrůznějšího neviděl (a to měl možnost vidět opravdu mnohé), Pernía byl neviditelný i směrem dopředu. Z postrachu obran a španělského reprezentanta se stal jen přízrak, který se za celé čtyři roky v Atléticu radoval z branky všehovšudy jednou. Není divu, že jeho odchod v létě roku 2010 většina fanoušků uvítala, případně vůbec nezaregistrovala.

Levý stoper: Fabiano ELLER
Fabiano EllerTento brazilský obránce přicházel s nálepkou člena ideální sestavy brazilské ligy a a jedním startem za národní tým své země na kontě, stal se však jen dalším z přešlapů "legendárního" sportovního ředitele Jesúse Garcíi Pitarcha. Fanoušci na něj pamatují jako vůbec na jednoho z nejhorších hráčů, který kdy navlékl dres Atlética, a pokud jsme u předchozího člena jedenáctky hrůzy zmínili, že nic tak strašného Calderón za posledních deset let nepamatuje, Eller by byl v tomto ohledu asi nejvážnějším sokem. Levonohý stoper sice v jediné sezoně, kterou v Atléticu strávil, odehrál většinu zápasů, nikdy však ani zdaleka nepřesvědčil a pouze zapadl do tehdejší často až komediální defenzivní práce Rojiblancos. Po skončení sezony putoval expresem zpět do Brazílie, odkud už nevytáhl paty.

Pravý stoper: Johnny HEITINGA
Johnny HeitingaČlen základní sestavy nizozemské reprezentace a na svůj věk neuvěřitelně zkušený stoper přicházel za velké peníze jako doktor, který měl vyléčit bolavou obranu Atlética. V létě před příchodem byl dokonce zvolen nizozemským hráčem roku! Léčba Heitingou však nezabrala - spíše naopak. Jeho krkolomná a tvrdá hra se v technicky laděném Španělsku nesetkala s příliš pozitivní odezvou a ať už hrál ve středu obrany nebo na jejím pravém kraji, Nizozemec s vizáží boxera zkrátka nestíhal, páchal hloupé fauly a kupil chyby. I když to z jeho strany nebylo vždy tak hrozné, od hráče s jeho vizitkou se čekalo daleko více. V Atléticu vydržel pouhý rok, než byl se ztrátou prodán do anglického Evertonu. S červenobílým dresem se rozloučil stylově - při debaklu 0:3 v Málaze se podepsal chybami pod všechny tři branky.

Pravý obránce: Giourkas SEITARIDIS
Giourkas SeitaridisZa tohoto Řeka, kterého si po EURO 2004 přál mít v týmu snad každý kouč (zajímal se o něj dokonce odvěký rival Real), zaplatilo Atlético těžko uvěřitelných 12 milionů euro. Byla to však jedna z vůbec nejhorších investic madridského klubu za posledních deset let - což je s ohledem na počet a velikost jeho přešlapů vážně co říct. Seitaridis se předvedl hlavně hloupou netaktickou hrou a schopností nechat se ve správný moment vyloučit. Na hřišti byl často zcela neviditelný a po příchodu prvního vážného konkurenta v podobě Tomáše Ujfalušiho mu definitivně odzvonilo. Abychom na Seitaridise pouze neházeli špínu, nebylo to z jeho strany vždy zcela mizerné a na jeho angažmá ve španělské metropoli se hodně podepsalo i vážné zranění achillovky. Nicméně díky způsobu, jakým se s Atléticem rozloučil, si místo v našem výběru právoplatně zaslouží. Se svým kumpánem Manichem totiž před pohárovým utkáním s třetiligovým soupeřem nafingovali zranění, aby se vyhnuli nominaci. Když se na oba hříšníky celá věc provalila, tehdejší kouč Aguirre byl nekompromisní - Maniche putoval na hostování, aby mu později bylo odpuštěno, Seitaridis však již takové štěstí neměl a balil si kufry.

Defenzivní záložník: COSTINHA
CostinhaZkušený středopolař přicházel do Atlética sice již na sklonku své bohaté kariéry, stále však jako člen portugalské reprezentace. Angažmá v hlavním městě Španělska však předznamenalo její definitivní konec. I když se v úvodu sezony Costihna probojoval do základní sestavy, zase z ní rychle vypadl a za celý ročník odehrál jen něco málo přes dvacet zápasů, přičemž do poloviny z nich zasáhl jen jako střídající hráč. Sympatický Portugalec během roku postupně uvadal, na hřišti i přes své zkušenosti a solidní čtení hry již vůbec nestíhal, tempo la Ligy mu zkrátka dávalo pořádně zabrat. Trápila jej i zranění a po pouhém roce s ním Atlético logicky rozvázalo kontrakt. Costinha zamířil jako volný hráč do italské Atalanty, za níž však nastoupil k jedinému soutěžnímu utkání před tím, než jej vleklá zranění donutila definitivně pověsit kopačky na hřebík.

Střední záložník: CLÉBER Santana
Cléber SantanaDalší z přešlapů Jesúse Garcíi Pitarcha, který za zcela neznámého brazilského záložníka neváhal vyplatit 6 milionů euro. Cléber měl dodat často nemastné neslané záloze Atlética na kreativitě a spolupracovat s jejím šéfem Manichem na tvorbě hry. Nic takového se však nikdy nestalo. Během svého prvního roku dostal Cléber prostoru více než dost, nic světoborného však neukázal a přes Raúla Garcíu, Assunçãa a právě Maniche se na hřiště v podstatě nedostal. A když shodou náhod zrovna ano, bylo těžké si jeho přítomnosti vůbec všimnout. V následující sezoně sice na Mallorce, kam byl zapůjčen, ukázal, že není špatný hráč, když patřil k tahounům Ostrovanů na cestě do první desítky, v Atléticu mu však pšenka zkrátka nekvetla, což dokázal i po svém návratu, kdy se uplatnil zejména při zahřívání lavičky. Po této sezoně se nakonec i vypařil jako volný hráč zpět do Brazílie, přičemž většina fanoušků pravděpodobně ani nezaregistrovala, že nějaký Cléber jejich tým opustil.

Ofenzivní záložník: LUIS GARCÍA
Luis GarcíaNa návrat oblíbeného španělského šikuly zpět na Calderón, kde se před lety definitivně prosadil do vrcholového fotbalu, se těšil nejeden fanoušek. Během svého angažmá v Liverpoolu García ostatně několikrát vyjádřil touhu vrátit se později do Španělska a znovu navléknout dres Atlética Madrid - v jeho případě se však nakonec naplno ukázalo staré přísloví, že do stejné řeky by se dvakrát vstupovat nemělo. Ačkoliv se zpočátku těšil důvěře kouče Aguirreho, kvalitě výkonů Simãa, Maxiho ani Reyese se zdaleka nepřibližoval, a jeho role v týmu tak postupně upadala, až se ocitl na samém okraji kádru. Z Ostrovů totiž na Calderón dorazil zcela vyčpělý hráč, ktrerého jako by již ani nebavilo hrát fotbal: jeho tempo a nasazení bylo nulové, po hřišti se často jen procházel, či spíše ploužil - a v tomto ohledu to bylo čím dál tím horší. V devětadvaceti letech měl být přitom bývalý španělský reprezentant ještě stále na vrcholu sil. Po dvou nemastných, neslaných sezonách, během kterých se trefil všehovšudy dvakrát, s ním Atlético logicky rozvázalo kontrakt. García se pak jako volný hráč upsal Racingu Santander, ale ani tam jeho fotbalová mizérie neskončila, když si svými podprůměrnými výkony nedokázal zajistit ani místo v základní sestavě tohoto týmu bojujícího o udržení. V dnešní době dohrává v prosluněném Mexiku.

Levý útočník: MISTA
MistaNěkdejší důležitý člen silného týmu Valencie, který na počátku tisíciletí pod vedením Rafy Beníteze dvakrát opanoval La Ligu, přicházel do Atlética po dvou nevýrazných sezonách znovu nastartovat svou kariéru. Na Calderónu však jen potvrdil sestupnou tendenci svých výkonů, když během své první sezony vstřelil pouhé tři góly, přičemž v té druhé jej trenér Aguirre raději na hřiště už ani neposílal. Mista po celou dobu svého angažmá připomínal jen stín toho útočníka, který pár let zpět nasázel 19 ligových branek, na hřišti působil naprosto ztraceně a do šancí se dostával jen vzácně. Pohled na ono ploužící se kopyto (slovo útočník by bylo urážkou všech slušných fotbalistů) vzbuzoval v člověku až lítost a není divu, že na konci svého druhého roku v Atléticu dostal Mista padáka. Na následující štaci v Deportivu, kde chřadnul ještě více, zejména vlivem zranění, udělal definitivní smutnou tečku za svou bohatou kariérou.

Pravý útočník: Florent SINAMA-PONGOLLE
Florent Sinama-PongolleFrancouzský forvard přicházel do Atlética s vizitkou jednoho z nejobávnějších kanonýrů La Ligy, Rojiblancos se za něj nebáli vysázet na stůl 10 milionů euro! Jenže Sinama se stal jedním z vůbec největších provarů sportovního vedení Jesúse Garcíi Pitarcha, což už je opravdu co říct. Start do svého nového angažmá měl přitom francouzský rychlík jako ze snu, když využil zranění ofenzivního esa Forlána a blýskl se čtyřmi brankami ve svých prvních pěti startech. Pak však jako by jej někdo proklel: během zbývajícího roku a půl, který v Atléticu strávil, se trefil už pouze jednou jedinkrát. Netrpěliví fanoušci ostatně spojením obou částí jeho dlouhého příjmení brzy přišli s trefnou přezdívkou: Sin-gol, tedy Bez-gól. Je sice pravda, že prim tehdy u Colchoneros hrálo vražedné ofenzivní duo Forlán-Agüero, Sinama však dostal šancí více než dost a postupem času jen více a více chřadnul. Bylo tedy nemalým zázrakem, že i takového vyhaslého kanonýra se Atléticu nakonec podařilo prodat lisabonskému Sportingu za 6.5 milionu euro! Jenže ani v Portugalsku Sinama svou starou střeleckou formu nenašel a to samé platí o dalších třech klubech, které od té doby vystřídal. Dalo by se tedy bez nadsázky říci, že angažmá v Atléticu tomuto útočníkovi, který dokonce nakouknul do francouzské reprezentace, doslova zničilo kariéru.

Střední útočník: Mateja KEŹMAN
Mateja KeźmanSrbský kanonýr si měl příchodem na Calderón zpět vydobýt svou reputaci skvělého kanonýra, která trochu utrpěla při štaci v Chelsea, a vytvořit vražedné duo s tehdejší největší hvězdou týmu Fernandem Torresem. Keźman však za jedinou sezonu, kterou v Madridu strávil, pouze potvrdil svůj ústup ze slávy, který od té doby nadále pokračuje. Při svém angažmá ve španělské metropoli rovněž prokázal, proč se jej drží pověst náladového a problémového hráče, když na něm bylo častěji než je zdrávo na hřišti vidět, jak moc se mu nechce. Spolu s ním se tehdy trápilo i celé Atlético, které i přes velké nákupy zakončilo sezonu velkým zklamáním na desáté příčce. Keźman sice nasázel osm branek, což není zcela špatné číslo, a stal se třetím nejlepším střelcem týmu, od bývalého zázračného dítěte se však čekalo daleko více. Místo v našem výběru si zasloužil i svým lajdáckým přístupem v zápasech.

Komentáře (10)
  1. Šebyk, tento článok nemá chybu :D
    Ešte teraz, keď si spomeniem na Perníove kiksy, až ma mrazí.. :( Ale to boli také zakliate roky, akurát vtedy nejak som začal viacej sledovať Atlético. Pernía márny, Tondo tiež začal strácať dych, do toho ešte Pablo Ibáňez a klaun Perea. Heitinga až na to, že stál veľa peňazí, podľa mňa nebol až tak hrozný. V tých dobách kiksovali všetci :D Podľa mňa by teraz pod Simeonem žiaril, veď ani nedostal čas zvyknúť si na iný futbal.
    Ale článok super [:-}

    • u heitingy jsem jeste vahal nad ze castrem, kterej byl taky dobrej traged, ale heitinga fakt na tu cenu a na to, co se od nej cekalo, nepredvedl vubec nic – jen hloupy fauly, kiksy a cerveny karty. pamatuju si, jak jsem ho na konci prvni sezony uz totalne nenavidel :D i je kdyz pravda, ze tehdy by tu nasi obranu nevytrhl asi ani beckenbauer s maldinim, tak o to prave jde, ze nekterym hracum proste atletico fakt nesedlo a zanechali tam tu stopu, kterou tam zanechali. ostatne mam pocit, ze heitingu zvolili v evertonu hned v prvni sezone hracem roku…

      • Inak aj Zé Castro po prestupe (natrvalo) do Deportiva hral solídny futbal, myslím, že bol aj v Portugalskej reprezentácii. *NECHAPU*
        Inak, ja si myslím, že by sa nám nejaký Heitinga aj zišiel. Taký silový buldog do obrany, čo dokáže vyplašiť súpera. Miranda s Filipem sú v podstate elegáni, Juanfran vlastne ani nie je obranca, neviem čo také napísať na Godína, ale jediný, kto by mohol mať v obrane rešpekt je Cata, ale potom zakiksuje a je viac na smiech ako na rešpekt. :-[ Vlastne ani Pulido nie je silový obranca.

  2. úplne na parádu článok *THUMBS UP* prečítané jedným dychom, super :) čo tak predstaviť, si, že by Atlético vybehlo presne s touto jedenástkou? :D

  3. paradny clanok!! *BRAVO*
    a poriadne spomienky, vstekych tych hracov si pamatam ako keby u nas hrali vcera a je az neuveritelne, kolko zabavy sme si uzili :D nie vsetko bolo sice take cierne, ale tu zostavu by som podpisal na 100%, spravny vyber!! teda samozrejme ak si udrzim istu davku cierneho humoru…
    pritom objektivne mnohi z tych hracov v istyhc momentov kariery neboli vobec slabi, prave naopak, ale v Atléticu im to nesadlo. Nepochybujem, ze tato jedenastaka by sa so vztycenou hlavou pobila o zachranu v la lige!!

    • to me na tom prave dostalo nejvic – ze svyho casu to byli povetsinou solidni hraci, reprezentanti a hvezdy svych klubu a kdyby se byvali sesli v jiny cas a za jinych okolnosti, tak daji dohromady solidni tym, kterej by pravdepodobne hral nekde na cele la ligy. ale jak rikas, v atleticu jim to proste vubec nesedlo…

  4. Dobrá parta hic.. :-D Nejvíc mě vždy dovedl nasrat Pitarch, když jel na dovolenou do Brazílie a přivezl si sebou nějákýho playera, kterej pak total vyhořel.. Co se týče Heintingi, ja ho měl celkem rád, ale myslím že problém byl, ten že ho kouč stavěl na pravýho obránce, kde hrál tužku, měl hrát víc na stoperu.. A speciální kolonku s označením nejzhulenější přestup by tady měl mít Julio Alves.. :-D


Komentáře

No trackbacks yet.