Atlético Madrid CZ/SK

Hráči Atlética na MS: Osmifinále

03/07/2014 11:45 // Atletico de Madrid // 509 zobrazení
Godín utěšoval smutného Cebollu.

Godín utěšoval smutného Cebollu.

Po odehrání základních skupin a jednom předlouhém volném dni se opět vrátil program Mistrovství světa ve fotbale. Do prvního kola vyřazovacích bojů zasáhlo pět hráčů Rojiblancos ve dvou týmech (pokud tedy můžeme počítat i Thibauta Courtoise, který následující sezonu začne v dresu Chelsea). S příchodem osmifinále končí veškerý prostor na chyby; na jejich nápravu většinou totiž žádný čas nezbývá. Pojďme se podívat na výkony oněch pěti statečných, kteří si pobyt v Brazílii prodloužili až do play-off. Jak se dařilo Atlétům v zápasech základních skupin naleznete zde.

Uruguay – Kolumbie (0:2)
Před tímto zápasem oblétl celý svět další moment z dílny „kanibala“ Suáreze. Jeho zahryznutí do ramene Giorgia Chielliniho mu vyneslo čtyřměsíční zákaz působení ve fotbale a obrovskou pokutu, vyvolalo reakce všech jeho spoluhráčů, následný trest rozzuřil Oscara Tabáreze a ostře ho okomentoval i uruguayský prezident José Mujica. I přes následné zastání ze strany Giorgia Chielliniho se s rozhodnutím FIFA nic nedá dělat a Suárez tak nemohl (nepochybně zaslouženě) nastoupit do osmifinále s Kolumbií.

Uruguay byla bez svého nejlepšího hráče ve značných problémech ještě dříve, než samotný zápas vůbec začal. Celý její herní systém je totiž velmi jednoduchý (a fyzicky náročný); osm spíše defenzivních pracovitých hráčů zarputile brání, útoky se zakládají spíše v rychlosti a pohybem než technickou kvalitou a góly zařizují Suárez s Cavanim. A při absenci poloviny tohoto smrtícího útočného tandemu si známý konzervativec Tabárez nevěděl rady.

V ideálním případě se Luis Suárez pohybuje blízko soupeřově bráně a stará se o střílení branek (což jsme mohli vidět proti Anglii nebo v kvalifikaci, jejímž byl nejlepším střelcem) a Cavani působí o něco hlouběji, kde neúnavně presuje, vybojovává míče, dostává spoluhráče do hry a chystá šance pro kanonýra Liverpoolu. V aktuální situaci byl však Cavani zdaleka nejlepším dostupným hrotovým i podhrotovým hráčem a Uruguay tak musela vyřešit klíčovou otázku, a sice pozici Cavaniho a z ní vycházející jméno druhého útočníka. Kouč Uruguaye se nakonec rozhodl pro první možnost a do hry se vrátil Diego Forlán, který v úvodním zápase s Kostarikou rozhodně neoslnil. Mimo této změny nastoupila Uruguay ve formaci 5-3-2, kdy se ke Godínovi (opět v roli kapitána) s Giménezem postavil ještě Martín Cáceres. Cristian Rodrígiuez nastoupil ve tříčlenném středu zálohy, kde plnil roli box-to-box hráče a měl tedy značné ofenzivní i defenzivní úkoly.

Cachavachův úkol byl jasný – v roli nejkreativnějšího hráče na hřišti  měl propojit nekreativní  střed uruguayské zálohy s Edinsonem Cavanim na hrotu. Bohužel je třeba říci, že se mu to vůbec nepodařilo. Ne, že by na to neměl technicky, ve svých pětatřiceti letech na to ovšem již nemá dostatek sil ani rychlost a pohyblivost jako dříve.

První poločas se odehrál hlavně v režii Kolumbie. Ta držela míč, dostávala Uruguay pod tlak a vytvořila si více šancí. Stoperská dvojice Atlética (nebo tedy spíše dvě třetiny uruguayské stoperské trojice) si tentokrát nevedla úplně nejlépe. Po celý zápas působila obrana poměrně kompaktně a nezpůsobila žádnou výraznou chybu.  Godín předvedl mnoho úspěšných obranných zákroků a Gménez se staral o rozehrávku, nebál se vyvézt míč výše a většinou se dobře doplňovali. Celá obrana ovšem povolila dva góly, při kterých to hráči úplně nezvládli pozičně. První gól tedy nelze na nikoho příliš svádět, to byla hlavně genialita Jamese Rodrígueze. Ten dostal v prostoru před stopery až příliš mnoho času na zpracování míče (to ovšem bylo způsobeno pozdním dostupováním ze strany uruguayských defenzivních záložníků) a nádherně napálil balón pod břevno.

Akce, která předcházela druhému gólu však opravdu rozebrala uruguayskou defenzivu na šroubky. Z pravé strany se dostal míč k Martínezovi, ten ze své pozice vytáhnul Giméneze, přenesl hru na volného Armera, na centr si naskočil nikým nebráněný Cuadrado a ve vápně zapomenutý James Rodríguez vstřelil svůj druhý gól v zápase. Velmi důležité je ono slovní spojený „ve vápně zapomenutý“, právě na Jamese totiž neměl zapomenout Diego Godín. Byť to měl těžké a kolumbijská akce byla sehrána fantasticky, kapitán a klíčový obránce mužstva prostě nesmí za svými zády nechávat volného nejlepšího kanonýra turnaje.

Godín, Giménez a Arévalo smutní po vyřazení.

Godín, Giménez a Arévalo smutní po vyřazení.

Po přestávce se obrázek utkání změnil a do hry se více dostala Uruguay. V tuto chvíli byl stažen Diego Forlán, který ve svých letech již opravdu nemá kvalitu na rozhodování zápasů na takové úrovni. Připsal si pouhých 13 přesných přihrávek, nevytvořil žádnou šanci, ani jednou nevypálil na branku, do defenzivy platný nebyl a v 53. minutě byl nahrazen Christianem Stuanim. V paměti fanoušků zůstala nejvíce jeho potyčka s kolumbijským kapitánem Yepesem.

Posledním zástupcem Rojiblancos na hřišti byl Cebolla Rodríguez. Ten si ze všech tří hráčů Atlética vedl možná nejlépe, když si své odvedl směrem dozadu, často si nabíhal k vápnu, kombinoval s útočníky i krajními obránci a celkově jako pravý střední  box-to-box záložník pokryl hodně prostoru. Jeho krásná rána z pětadvaceti metrů ve druhém poločase řádně protáhla gólmana Ospinu, jeho zblokovaná střela o něco později by také mířila mezi tři tyče. I když branku nevstřelil, patřil k těm nejnebezpečnějším hráčům Uruguaye.

Tým La Celeste ani přes zvýšenou aktivitu po přestávce kolumbijského gólmana nepřekonal a s turnajem se rozloučil po výsledku 0:2. Kolumbie postoupila zaslouženě, když vstřelila dva krásné góly a zbytek zápasu bezpečně kontrolovala. Pro Uruguay se znovu potvrdila důležitost Luise Suáreze – s ním v sestavě dvakrát vyhráli nad favoritem, bez něj dvakrát odešla s porážkou.

Oba góly Jamese Rodrígueze.

Belgie – USA (2:1 AET)
V zápase se Spojenými státy americkými měli Belgičané první šanci na dosažení čtvrtfinále od roku 1986. A na druhé vyřazovací kolo se jim po závěrečném hvizdu podařilo dosáhnout i v roce 2014, Američané ovšem nebyli vůbec jednoduchým soupeřem.  Marc Wilmots se po několika změnách proti Koreji rozhodnul vrátit k prověřenějším jménům i rozestavení. Nastoupili tedy ve formaci 4-2-3-1, ve které nevýrazného Lukaka nahradil devatenáctiletý Divock Origi.

Wondolowski tváří v tvář Courtoisovi přestřelil.

Wondolowski tváří v tvář Courtoisovi přestřelil.

Toby Alderweireld se vrátil do základní sestavy a odehrál celé utkání. V zápase, ve kterém měli Belgičané neskutečný tlak plnil roli defenzivnějšího krajního beka. A té se tentokrát zhostil poměrně slušně, byť je třeba říci, že Američany nebyl nějak zásadně prověřen a dopustil se dvou poměrně závažných pochybení. Defenzivní úkoly si nicméně většinu zápasu plnil obstojně. Co se týká podpory ofenzivy, zde byl mnohem výraznější jeho kolega Vertonghen, který vytvořil více šancí a několikrát se i dostal do zakončení. Alderweireld oproti tomu zůstával více vzadu, doplňoval stopery a jistil své ofenzivněji laděné spoluhráče. Křídelní průnik s balonem na kopačkách jsme od Tobyho nezaznamenali žádný, takové však s ohledem na jeho rychlostní a technickou vybavenost ani očekávat nelze. I když se pokusil o několik centrů do vápna, žádný z nich svého adresáta nenašel. Belgičané měli v tomto zápase téměř čtyři desítky šancí a na jejich tvorbě se podílel i Toby, když po kombinačních akcích s ním dokázali útočníci Belgie třikrát vypálit na branku soupeře. Jeho první zaváhání jsme mohli vidět v závěru druhého poločasu, když za stavu 0:0 nedokázal udržet ofsajdovou linii a pustil Chrise Wondolowskiho do největší dosavadní šance Američanů. Kdyby proměnil, mohli zvítězit hráči USA, takto však šlo utkání do prodloužení.

V brance samozřejmě nechyběl Thibaut Courtois. Ten nebyl ani zdaleka v takové permanenci jako jeho protějšek Tim Howard (jehož 16 zákroků je nový rekord v dějinách MS), i tak nicméně zneškodnil čtyři gólové střely amerických hráčů. Kromě klasického brankářského umu předváděl Tybo i svou kvalitní hru nohama. V průběhu utkání u něj jako tradičně začínaly útočné akce belgického týmu,rozhodně se ale nedá říci, že všechny jeho pokusy o založení útoku byly úspěšné. Krátké přihrávky se mu dařily, z těch mířících na soupeřovu polovinu Tybovi vyšly pouze 2 ze 16. Poměrně nečekané, pokud uvážíme, že Belgie měla na hřišti tak vysoké fotbalisty jako Fellaini, Witsel, Lukaku nebo Origi. Courtois v brankovišti působil poměrně jistě, nicméně však inkasoval první gól ze hry na tomto turnaji. Napodobil tím svého kolegu z La Ligy Keylora Navase, který v zápase s Řeckem také poprvé kapituloval jinak než z penalty. Na střelu Juliana Greena si dokonce sáhnul, v cestě za svá záda jí ovšem nezabránil. Při této situaci jsme byli svědky druhého zaváhání Tobyho Alderweirelda. Green si výborně seběhl z levého křídla, stáhnul Tobyho s sebou a ten již ve 106. minutě nedokázal čerstvě vystřídaného mladíka dostihnout. Když došlo na zakončení, belgický obránce neměl šanci výborně trefený volej amerického útočníka zblokovat, což je ale vzhledem k výše zmíněnému rozložení sil v této fázi zápasu omluvitelné.

Gólový moment Američanů byl pouze takovou cenou útěchy. Na začátku prvního prodloužení se totiž po Lukakově průniku trefil De Bruyne, který o dvanáct minut později svému bývalému spoluhráči z Chelsea gólovou přihrávku vrátil a ten učinil rozdíl dvougólovým. Snížení Greena přineslo Američanům naději a měli několik šancí, skóre se už ale neměnilo. V závěru nastavení  Courtois zachránil Belgii od penaltového rozstřelu, když po skvěle rozehrané americké standardce ve velké šanci vychytal Clinta Dempseyho.

Green si s Alderweireldem poradil.

Green si s Alderweireldem poradil.

 

Greenův gól tedy zpečetil konečný výsledek 2:1, díky kterému Belgičané postoupili do vytouženého čtvrtfinále, kde je čeká Argentina. Po prvním kole vyřazovacích bojů zbyli v boji o medalie pouze dva zástupci Atlética. Bez zajímavosti rozhodně není skutečnost, že Courtois ani ve svém jednadvacátém zápase za národní tým nepoznal hořkost porážky. Šance Belgie rozhodně nejsou nízké a Tybovi můžeme držet palce, aby v příštím kole vychytal i střelce Argentiny v čele s výborným Lionelem Messim.

Komentáře (3)
  1. Tahle rubrika je skvělá.

  2. Velká část 2. poločasu a celé prodloužení Belgie s USA, to byl opravdový koncert, Howard neskutečnej.


Komentáře

No trackbacks yet.