Atlético Madrid vykročilo do kolumbijské tour vítězstvím 2:1 nad bogotskými Millonarios FC. Zápas probíhal v uvolněném tempu, které nedalo vzniknout mnoha brankovým příležitostem. Evropan, který si na noční utkání přivstal, tak nad nudným zápasem nejednou zazíval. To však nezabránilo Kolumbijcům téměř naplnit 40tisícový El Campín.

Zápas začal potleskem vestoje pro národní hrdiny Luise Pereu a Radamela Falcaa, kteří oba začali v základní sestavě. Při následných národních hymnách si pořadatelé uřízli pořádnou ostudu, když po té kolumbijské pustili na počest Los Colchoneros španělskou hymnu ve verzi, který se používala za diktatury gen. Franca.

Atlético se tím nenechalo rozhodit a hned po dvaceti sekundách Falcao poprvé ohrozil branku domácích. Tentokrát ještě brankář Nelson Ramos zasáhl, ale o 3 minuty později byl na druhý pokus El Tigreho krátký a Colchoneros se ujali brzkého vedení. Koke šikovně přeloboval celou obranu, Kolumbijec si zpracoval míč na hruď a zakončil povedenými nůžkami. 0:1.

Millonarios se pomalu začali dostávat do utkání a míč patřil většinou jim, k překonání obrany Madriďanů jim však chyběla větší technická zdatnost. I tak těsně před přestávkou málem vyrovnali, když přízemní centr poslal z hranice malého vápna na bránu Cosme, míč však mířil přímo na Asenja, který jej pohotově vykopl.

Do druhé půle učinil Diego Simeone několik změn, obraz hry se se snižujícím tempem však spíše zhoršoval. Byli to sice Kolumbijci, kdo měli více ze hry, Atléticu stačila ale jedna pološance a bylo to 0:2. Po dvojité patičce z dílny Diega a následně střídavějšího Pedra Martína se míč dostal ke Kokem, který pohotovou střelou z hranice vápna poslal míč přesně k tyči.

Pár minut poté byla proti Atléticu odpískána poměrně přísná penalta po údajném postrčení útočníka domácích Juanfranem. Tu Sergio Asenjo zastavil, míč však vyrazil jen k Matíasi Urbanovi, který neměl problém vstřelit alespoň čestnou branku.