Atlético Madrid CZ/SK

Analýza derby Atlético – Real: Nejistí stopeři hostí a totální dominance domácích

10/02/2015 15:00 // vitasrp // 649 zobrazení
Saúl slaví svou trefu.

Saúl slaví svou trefu.

Vraťme se ještě jednou k historickému vítězství, kterého Atlético dosáhlo v sobotu. Tento zápas znamenal kromě suverénního výkonu domácích také nejvyšší prohru Carla Ancelottiho za posledních 11 let a nejvyšší výhru Rojiblancos v městském derby po 28 letech. Za příčinami chyb v obraně Realu, skvělého výkonu domácího útoku i taktickými změnami v průběhu utkání  se ohlíží fotbalový analytik Vítězslav Srp. Tento článek byl původně publikován na webu sportinak.sk.


 

Diego Simeone neměl se složením sestavy výraznější problémy – jmenoval tak očekávanou základní jedenáctku, kde jediným možným překvapením bylo nasazení levého beka Siqueiry na úkor Ansaldiho.

Carlo Ancelotti byl v mnohem složitější pozici – pro zranění mu totiž chyběla stoperská dvojice Pepe – Ramos, karetní trest ze hry vyřadil levého beka Marcela a kvůli zranění také absentoval James Rodriguez.

Kvůli tomu musel italský trenér složit zbrusu novou stoperskou dvojici v podobě Varane – Nacho, zatímco na levého beka se postavil Coentrao. Už před startem utkání se dalo tušit, že tato část sestavy bude slabinou hostujícího celku – jestli je totiž jedna řada, ve které nechcete rotovat a obecně dělat příliš změn, je to zcela určitě obrana. Těžko je potom ideální, když do náročného venkovního duelu musíte 3 ze 4 hráčů vyměnit. V záložní řadě pak Rodrigueze nahradil Khedira.

Souboj stylů

Zahajovací sestavy.V tomto zápase velmi často víte už před jeho zahájením, jak jeho průběh asi bude vypadat. Oba celky se totiž vyznávají zcela odlišnými styly. Zatímco Atlétiko velmi rádo brání velmi hluboko a na úzkém prostoru, přičemž dominanci přenechává svému soupeři, aby následně po zisku míče bleskově útočili do odkrytých prostorů, Real je právě typ dominantního týmu, kterému nedělá potíž kontrolovat míč a tempo hry ve středové řadě a spoléhat na postupný útok, kterým se snaží prolomit obranný val soupeře.

Pravdou ale je, že ve vzájemných soubojích není Real od nástupu italského kouče dvakrát úspěšný, ačkoliv nejdůležitější střetnutí v loňském finále Ligy mistrů zvládnul vítězně. Vzhledem k této statistice a četným absencím se tedy nabízela otázka, zda Ancelotti změní svou herní strategii a nebude více defenzivní. Logické by to bylo i kvůli tomu, že poslední střetnutí Atlétika s Barcelonou odhalilo, že domácí mohou být pokořeni pomocí rychlých, přímočarých brejků.

Dominance a presink domácích

Jaký taktický plán bílý balet doopravdy zvolil ovšem bylo v úvodu utkání velmi těžké rozkódovat. Nedokázali dominovat zápasu, jelikož jim dělala velké potíže rozehrávka z obrany, tudíž míče na své záložníky dostávali jen velmi těžko, a proto nemohli ovládnout střed hřiště. Zároveň ale ani zdaleka nebyli dostatečně kompaktní, aby se dalo uvažovat o tom, že tentokráte chtěli pozorně bránit. Nehledě na to, že se uprostřed zálohy nedokázali vyrovnat agresivitě domácích, kteří zde vyhrávali většinu osobních soubojů.

Obraz hry se tak v úvodních minutách zformoval zejména podle hry Atlétika. Místo hlubokého, defenzivního bloku jsme v jejich podání mohli vidět velmi energické napadání, které Real na prvních 30 minut naprosto vyřadilo ze hry. Mimochodem, velmi podobně Atlétiko odehrálo úvodní pasáž v loňském čtvrtfinále Champions League s Barcelonou. Přitom koncept onoho presinku byl poměrně jednoduchý – kdykoliv se míč dostal k jednomu z dvojice Varane/Nacho, útočné duo ožilo a okamžitě tyto dva stopery dostalo pod velký tlak.

V drtivé většině případů takové počínání následoval odkop, případně křižná diagonála, kterou ale hráči Atlétika neměli problém zachytit. Je otázkou, jak moc byly tyto odkopy vynuceny presinkem domácích a jak se na nich podepsala třeba nervozita takového Nacha. Pravdou ovšem zůstává, že si nepamatuji zápas, kdy by měli stopeři Realu Madrid na svém kontě takové množství dlouhých míčů.

Nacho - přihrávky. Varane - přihrávky.

 

 

 

 

 

 

 

 

Využití prostoru mezi stoperem a krajním obráncem

V ofenzivní fázi pak domácí svému sokovi způsobili velké množství potíží atakováním prostoru mezi středním a krajním obráncem. Obvykle takový útok začínal pohybem středního útočníka, který se snažil dostat za záda krajního obránce (ti v systému Realu rádi útočí a zaujímají proto pozice poměrně vysoko na hřišti – velmi výrazně to bylo vidět za stavu 2:0, kdy se Real potřeboval dostat zpět do hry), kam obdržel dlouhý míč z hloubky pole.

Jeho pohyb s sebou samozřejmě strhl středního obránce, který se tak dostal až k postranní čáře. V tuto chvíli bylo úkolem hrota udržet míč pod tlakem obránce a následně využít náběhů hráčů, kteří ofenzivní akci doplnili – obvykle krajní záložník či obránce domácích. Varanemu i Nachovi tyto jednoduché útočné kombinace dělaly velké problémy – ani jeden z nich nebyl příliš jistý, když musel vystoupit k postranní čáře a čelit souboji 1 na 1. V tomto aspektu Realu výrazně chyběl Ramos s Pepem, kteří si až na pár výjimek v podobných situacích dokáží poradit daleko lépe.

Tento herní plán dokumentují místa, ve kterých oba střední útočníci přejímali přihrávky – z diagramů je celkem patrné, že jen minimum z nich převzali uprostřed hřiště, drtivou většinu právě v prostorech na krajích hřiště.

Griezmann - obdržené přihrávky. Mandžukic - obdržené přihrávky.

 

 

 

 

 

 

 

 

Druhý inkasovaný gól Realu ve své podstatě parádně shrnul jejich problémy – ona akce začala vhazováním hostujícího týmu na polovině hřiště a míč se po chvíli přesunul ke stoperské dvojici. V tu chvíli vyvinula útočná dvojka Atlétika tlak na míč a donutila Nacha zahrát velmi nepovedenou křižnou diagonálu.

Tu zachytil střední záložník a během chvilky následoval dlouhý míč na Mandžukiče, který si seběhl do zmíněného prostoru na kraji hřiště. Tomu se povedlo míč pod tlakem udržet, přistrčit přesně do běhu levému obránci Siqueirovi a jeho následný centr uklidil do sítě famózním kopem přes hlavu Saúl.

Změna formace Realu

Sestava - druhý poločas.Carlo Ancelotti o poločase stáhl ze hřiště Khediru a nahradil jej Jesém. Znamenalo to, že hosté změnili rozestavení na 4-4-2. Kroos s Iscem vytvořili středovou dvojici, Jesé se postavil na pozici levého křídla a Ronaldo se posunul do útočného tandemu k Benzemovi.

Realu to dočasně pomohlo – okolo poločasové přestávky si vypracovali své nejlepší období v zápase, i když ani v těchto momentech se nedokázali dostat do žádné opravdové šance. Atlétiko se po úvodním energickém presinku zatáhlo do svého typického bloku a dominanci přenechalo na Realu. Jeho ofenzivní hra ovšem přesně hrála do not domácím – málokdy se jim podařilo úmyslně přečíslit jednu ze stran hřiště a v daném prostoru založit ofenzivní akci.

Místo toho působilo jejich snažení až příliš individualisticky, až příliš často se jednotlivec snažil prosadit vlastním průnikem, což proti skvěle organizovaným domácím jednoduše nemělo šanci na úspěch. A když už se Realu podařilo dostat do slušných pozic na krajích hřiště, obvykle následoval centr, což byla přesně věc, kterou stoperská dvojice Atlétika chtěla – v odvracení těchto míčů jsou totiž jedni z nejlepších na světě.

Po zhruba 15 minutách druhé půle se tak naplno začala ukazovat negativní stránka této změny. Zaprvé se krajní obránci vysouvali do velmi ofenzivních pozic, což nejistou stoperskou dvojici ještě více izolovalo při bránění útočného dua domácích. Zároveň se v záložní řadě otevřel prostor, který mohlo Atlétiko při svých rychlých protiútocích využívat – ani Kroos, ani Isco jej už nebyli schopni pokrýt.

Po dvojnásobném varování v podobě velkých šancí přišel také třetí gól, který ve své podstatě celé střetnutí ukončil – Real rozhodně nevypadal na to, že by byl schopný třígólové manko dotáhnout. Famózní představení Atlétika pak ještě ke konci dokonal Mandžukič, který přidal čtvrtou branku.

Závěr

Real rozhodně nenastoupil v nejsilnější sestavě a absence byly na jeho herním projevu znát, ovšem tento fakt by rozhodně neměl snížit výkon Atlétika, který si zaslouží opravdu velké uznání. Výkon útočné dvojice při hře s míčem i bez něj byl fantastický, výborným způsobem dokázali využít slabin soupeře a svůj herní plán splnili do puntíku. Fakt, že nejdražší útok nepustili do jediné vyložené šance, v podstatě mluví sám za sebe

Reportáž z utkání včetně statistik si můžete přečíst zde.

Komentáře (3)
  1. Výborná analýza. Autor je fakt maník, nečudo, že AdM k nemu vzhlíží O:-) :D


Komentáře

No trackbacks yet.